Ona nezahrnuje jen člověka jako individuum. Celý svět je takovou zahrádkou, která moc potřebuje, abychom se o ni starali. Je to stejné i v globálním měřítku. Jaké si to uděláme, takové to bude a může to být tak krásné! Moc bych si přála, aby lidé viděli a poznávali nejen sebe, ale celý svět v širších souvislostech. No ale začít musíme každá u sebe, to je jasné. Člověk nemůže uzdravovat svět, dokud nemá tu svou vlastní zahrádku opečovanou.

(Smích) Noo, jak to formulovat. Jasně, že své přesvědčení žiju v každodenním životě (Smích). Ale spíš než součástí nějaké ideologie beru své chlupy jako součást svého těla. Sama od sebe nemám potřebu je odstraňovat, dřív jsem to dělala kvůli okolí, ale teď svou energii vynakládám na věci, které mi připadají důležitější. Věřím ve svobodu v těchto věcech a mrzí mě, když se někdo cítí pod nátlakem nějak vypadat. Chlupy jsou ještě v pohodě, s naším zdravím, fyzickým i duševním, můžou dost zatočit třeba ideály štíhlých postav, kulatých prsou... ale to by bylo na samostatné téma.

Myslím, že k tomu hodně přispívá cestování. To tě krásně donutí vystoupit z běžných rámců. S mužem hodně projíždíme méně turistické země. Arménie, Palestina, teď jsme byli v Bosně... Vždy se snažíme proniknout do místní kultury, povídat si s lidmi, poznávat jaké mají životní výzvy. Člověk pak spoustu věcí přehodnotí... a taky se snáz zasměje svým vlastním problémům (Smích).

Ne. Podle světové zdravotnické organizace je zdraví "stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody". Já bych řekla stav, kdy nám nic nebrání každý den naplno žít svůj potenciál a rozdávat své dary. Tak myslím, že jsme všichni stále na cestě.