„Zdraví je dar, který každý denně dostáváme. Umíme si ho brát plnými hrstmi nebo nám protéká mezi prsty?”

Karolíno, máš kolem sebe komunitu lidí, kterým záleží na jejich zdraví, vedeš kurzy léčivých rostlin pro laiky i odborníky…
Jak ses k této cestě vlastně dostala?
Začalo to dětským snem „pomáhat lidem ke zdraví". A pak se to spojilo s neutuchající touhou po poznání a už se rozjel vlak!

Studium farmacie mi nestačilo, i když jsem se v jeho průběhu dost zaměřovala na léčivé rostliny a na katedře botaniky extrahovala, co se dalo. 🙂 Až když jsem k tomu přidala ajurvédu a jógu, začalo se to všechno skládat do té správné mozaiky a být opravdu užitečné i pro ostatní.

Chvíli ses ale věnovala i vědecké kariéře...
To jo. Ve španělské Seville, na katedře biochemie, jsem zkoumala vývoj neurodegenerativních poruch mozku. To je ten nechvalný strýček Alzheimer, co starším lidem schovává brýle... i když my jsme se zabývali hlavně Parkinsonem. Nesmírně mě bavilo studovat zákonitosti zdraví do hloubky, od buněčné úrovně až k molekulám a chemii, ale po nějakém čase mi přestalo dávat smysl být zavřená v laboratoři.

Přesedlala jsi do lékárny. Jaké to bylo tam?
Líbilo se mi povídat si s lidmi a hledat s nimi nejlepší řešení jejich problémů... ale často nebyl čas, bylo to málo osobní. Z mého pohledu neklade klasická medicína dostatečný důraz na naši jedinečnost... a na zodpovědnost! Denně jsem jednala s lidmi, kteří brali léky jako záplatu. „To mám, abych dál mohl jíst bůček", říkal mi jeden pán, když jsem mu dávala léky na cholesterol.
Cítila jsem, že tohle není to pomáhání, o kterém jsem snila, že nechci jen rozdávat brufeny... A tehdy se mi začala jasně formovat vize pevného zdraví jako centrální hodnoty v našich životech.

Jak to jde tedy udělat líp?
Každý máme určitou výchozí pozici a nemůžeme se porovnávat. Jde ale o to žít nejzdravější možnou verzi našeho konkrétního já. Všichni můžeme o své zdraví pečovat jako o zahrádku, neduhy vytrhávat i s kořínky, pěstovat zdravé návyky a řádně zalévat!

Nezávisle na tom, jaká zahrádka nám byla přidělena, nebo jak moc jsme ji už stihli zpustošit, je právě teď ta správná chvíle přestat podporovat bující plevel a pomalu ji začít přetvářet na naši osobní rajskou zahradu.

Nádherná vize!
Ona nezahrnuje jen člověka jako individuum. Celý svět je takovou zahrádkou, která moc potřebuje, abychom se o ni starali. Je to stejné i v globálním měřítku. Jaké si to uděláme, takové to bude a může to být opravdu krásné! Moc bych si přála, aby lidé viděli a poznávali nejen sebe, ale celý svět v širších souvislostech. Začít ale musíme každý u sebe, to je jasné. Člověk nemůže uzdravovat svět, dokud nemá tu svou vlastní zahrádku opečovanou.

A tak se tedy zrodil projekt K prameni zdraví?
Vlastně ano. Chtěla jsem, aby lidé dělali věci víc vědomě, nejen stejně jako vždycky nebo stejně jako ostatní. Každá opravdová změna totiž začíná vědomým rozhodnutím. A takové rozhodnutí musíme udělat i u svého zdraví. Já každému, kdo o to opravdu stojí moc ráda podám pomocnou ruku.

Spoustu inspirace najdete u mě na webu nebo v mé FB skupině K prameni zdraví, která má aktuálně už přes 14 000 stejně smýšlejících členů. A to už je pořádná síla! Pravidelně v ní sdílím pozvánky na živá vysílání, blogové články nebo nejrůznější příspěvky o léčivých rostlinách. Stačí se jen zdarma přidat. O bylinkách také pravidelně přednáším odborníkům i laikům ve svých kurzech, na konferencích a dalších sociálních sítích.