Přírodní ochrana proti UV záření

Minulý týden nám sluníčko dalo pěkně zabrat a tak se v dnešním článku zaměříme na správnou letní péči o kůži. Probereme druhy slunečních filtrů a samozřejmě nezapomeneme ani na to, jak naši kůži podpořit a ochránit přírodní cestou. Léto mám totiž nabízí spoustu darů, které pro zdraví i krásu naší pokožky můžeme využít.

Proč se vlastně máme chránit

Určitě jsi ten argument už někdy slyšela: „Dřív se lidi ničím nemazali a taky žili.” Tak proč se máme chránit my? Důvodů je hned několik:

• Dožíváme se vyššího věku a s tím souvisí i fakt, že jsme během života vystaveni většímu množství záření, než tomu bylo o pár generací dříve. S vyšším věkem také klesá schopnost naší kůže UV záření zpracovávat, čímž se zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže.
• Vlivem lidského působení se ztenčila ozonová vrstva naší atmosféry, která za normálních okolností většinu UV záření pohlcuje. Její ztenčení je plošné a na některých místech navíc vznikly i tzv. ozonové díry, které propouštějí mnohem více UV záření než je tomu jinde.
• Změnili jsme styl oblékání. Naši předci běžně nosili dlouhé rukávy a dlouhé sukně nebo kalhoty a na hlavě klobouk nebo jinou pokrývku. UV záření tak na jejich kůži dopadalo mnohem méně než dnes na tu naši.

Pokud tedy nechceme dostat rakovinu kůže, musíme se proti UV záření chránit daleko pečlivěji než generace před námi.

Co je to UV záření a jak se dělí

UV záření (UV = ultrafialové) je záření z vesmíru, které dopadá na naši zem převážně ze Slunce. Pokud si představíme barvy duhy od červené k fialové, tak ho ve spektru najdeme za fialovou barvou, kde je ale pro naše oči neviditelné. UV záření se dělí na tři části:

• UVA, kterého je nejvíc (90–⁠99 %). Nezpůsobuje přímo zčervenání, ale proniká hlouběji do kůže, kde pak působí na různé struktury a způsobuje chemické reakce.  Může působit na geny, poškozovat DNA, vznikají z něho rakoviny. UVA záření projde částečně i přes sklo –⁠ chránit se proto musíme i doma nebo v kanceláři.
• UVB nejčastěji způsobuje zarudnutí kůže, ale i její spálení, puchýře a ve výsledku opět i rakovinu kůže. Zčervenání kůže je způsobeno přemírou reakcí, které naše pokožka v tu chvíli nedokáže zpracovat. UVB záření neprojde přes sklo –⁠ doma a v autě jsme proto před zčervenáním chráněni.
• UVC, které na nás přes ozonovou vrstvu nedopadá.

Pro naši pokožku je zásadní nejen to, jak dlouho je slunečnímu záření vystavená, ale i to, jak intenzivně. Sluneční záření na ni totiž nepůsobí jenom za jasného slunečného dne, ale i tehdy, když je polojasno, nebo dokonce zataženo. Intenzitu slunečního svitu navíc nemusíme dobře odhadnout. Když bude foukat studený vítr a bude nám pocitově zima, nemusíme si vůbec všimnout, jak moc sluníčko pálí. 

Působení slunečních paprsků na naši kůži souvisí i s tím, z jakého úhlu na nás dopadají.  Čím blíž jsme k rovníku, tím na nás dopadají příměji a tím horší následky můžou mít, pokud se dostatečně nechráníme.

SPF faktor

SPF filtr umožňuje naší kůži lépe zpracovat dopadající záření, nebo ho odrážet, abychom na sluníčku mohli pobývat delší dobu bez negativních následků. Udává, kolikrát nám krém prodlouží dobu pobytu na slunci, aniž bychom zčervenali. Číslo je ale pouze orientační. SPF 50 nám většinou neprodlouží 50x dobu, po kterou nezčervenáme. Krém se totiž může snadno setřít apod.

Doba, o kterou nám SPF faktor prodlouží bezpečnou dobu na sluníčku je navíc pro každého jiná. Někdo přirozeně zčervená až po hodině, jiný už po deseti minutách. Obecně platí, že nejsnadněji se spálí lidé se světlou pletí, zatímco jedinci s tmavou pletí méně často. Nesouvisí to ale úplně s barvou vlasů – někdo může mít velmi světlou pleť a tmavé vlasy a naopak. Každý si proto svůj fototyp musí vysledovat sám. Pozor! SPF faktor se vztahuje pouze na UVB záření.

Jak se tedy chránit?

Zvol si dobrou pokrývku hlavy a snaž se to s pobytem na sluníčku nepřehánět. A nezapomeň se dobře namazat. Vybírej takové prostředky, které Tě ochrání jak proti UVA, tak i proti UVB záření.

V opalovacích prostředcích můžeš najít různé typy filtrů:

• Chemické, které najdeš v čirých opalovacích prostředcích, nejčastěji v olejích. Běžně je ale najdeš i v opalovacích krémech v kombinaci s fyzikálními filtry. 
• Fyzikální neboli minerální (anorganické). Ty najdeš v bílých opalovacích prostředcích, nejčastěji v nejrůznějších mlécích a krémech. Jejich bílá barva je způsobena oxidem zinečnatým nebo titaničitým.

Chemické filtry

Chemické filtry obsažené v klasických přípravcích mají řadu nevýhod a osobně Ti je nemohu doporučit. Naši kůži totiž chrání tak, že sluneční záření absorbují pomocí chemických reakcí v nichž samy reagují a takto zreagované pak samy mohou uvolňovat volné radikály. Zatím to není stoprocentně potvrzeno, ale pokud by tomu tak skutečně bylo, poškozovaly by naše tělo podobně jako samotné UV záření. Chemické filtry navíc ovlivňují i naše hormony, dostávají se do hlubších vrstev kůže, mohou se v těle i částečně vstřebávat a následně na něj působit nežádoucím způsobem. Pozor bychom si na ně měli dávat zvláště u dětí, nepoužívala bych je ale ani u dospělých. Jejich jedinou výhodou je, že nemívají bílou barvu.

Fyzikální neboli minerální filtry

• Oxid zinečnatý a oxid titaničitý.
• Působí fyzikálně jako zrcadlo, které UV záření odráží.
• Oxid zinečnatý odráží UVA i UVB záření.
• Oxid titaničitý chrání před UVB (před UVA pouze hodně omezeně).
• Nemají nežádoucí účinky jako chemické filtry, mohu je tedy doporučit (v kombinaci, nebo v podobě samotného oxidu zinečnatého).
• Jako nevýhodu lidé vnímají nejčastěji jejich bílou barvu. Může se proto stát, že si kvůli tomu opalovací přípravek na obličej naneseš v příliš malém množství, nebo ho nebudeš dostatečně často obnovovat. Čím vyšší SPF faktor, tím je přípravek bělejší. 
• Problém by nastal, pokud by se v opalovacích přípravcích vyskytovaly i ve formě nanočástic. Pak by totiž mohly pronikat hlouběji do kůže, což je nežádoucí. Dnes už je ale v této formě v komerčních opalovacích krémech nenajdeš. Pokud by jejich částice byly naopak moc velké, jako ochrana k odrážení slunečního světla by nefungovaly. Pokud si chceš opalovací přípravek vyrábět doma, kupuj ty, které jsou už přímo určené do opalovacích prostředků.

Přírodní ochrana zvenku

Za mě je ideální kombinace fyzikálního filtru a chemického filtru působícího uvnitř kůže, který pochází z přírody. Takovými „chemickými filtry” z přírody jsou antioxidanty, díky kterým nemá sluneční záření (způsobující oxidativní stres) na buňky uvnitř kůže tak negativní dopad. Vyživená, pružná a zdravá kůže zásobená dostatkem antioxidantů odolá záření mnohem lépe než ta vysušená a poškozená, které antioxidanty chybí. Doporučit Ti můžu hlavně betakaroten, který Ti navíc kůži i trochu rozjasní. Opět zde platí přímá úměra – čím víc máme „chemického“ filtru, tím víc nám sluneční záření vyruší.

Jako „přírodní chemické“ filtry působí díky antioxidantům například rostlinné oleje aplikované přímo na kůži.

• Použitím oleje v pokožce uzamkneme vodu a udržíme ji pevnou a hydratovanou (velmi důležitý je i dostatečný pitný režim, který pokožku udržuje hydratovanou zevnitř). Oleje pokožku navíc promazávají, což je velmi důležité pro to, aby byla nepropustná, správně plnila svou funkci a dokázala se chránit před UV zářením. Ve zdravé kůži nevznikají záněty, nebo procesy, které vedou k ekzémům.
• Některé oleje jako je mrkvový nebo malinový mají navíc i určitý SPF faktor.
• Mrkvový olej (olej z mrkvových semínek) má opravdu prokázaný SPF účinek. Pozor! Nedá se použít na kůži neředěný, můžeš ho ale trochu přimíchat do opalovacího prostředku.
• Malinový olej má také nějaké SPF, ale rozhodně od něho nemůžeš čekat nic velkého.
• Pokud do oleje nepřidáš fyzikální filtr, nebude mít nikdy tak skvělé účinky, jako kdyby sis vyrobila opalovací krém nebo emulzi z oleje s přidaným fyzikálním filtrem.
• Mně se osvědčilo nechat vyluhovat nastrouhanou mrkev v olivovém oleji. Mrkev do oleje pustí betakaroten, který mu dodá ochranné účinky na kůži. Ani pak ale nemá výsledný olej výrazné SPF. Naše tělo ale umí betakaroten přeměnit na vitamín A, který se řadí mezi antioxidanty. (Pozor! Nedoporučují se opalovací krémy, které obsahují přímo vitamín A. Ten totiž může být ve vyšších dávkách pro kůži nebezpečný.)
• Pokud si budeš vyrábět mrkvový olej, dej pozor, ať to s mrkví nepřeženeš –⁠ pokud jí tam bude víc než oleje, tak se Ti olej kvůli obsažené vodě zkazí. Můžeš do něj přidat i trochu oleje z mrkvových semínek. Pokud se chceš rozmazlit, nastrouhej si mrkev přímo do malinového oleje. Fantazii se meze nekladou. Vždy měj ale na paměti, že Tě oleje neochrání tak dobře, jako opalovací krém s fyzikálním filtrem a faktorem 30 nebo 50. Přírodní ochranný faktor je vždy nižší (5–10) a proto nás ochrání jen po kratší dobu.
• Hodně antioxidantů má i šípkový olej, který ráda používám na pleť. A využít můžeš i olej meruňkový, který má také menší SPF.
• U olejů si dej pozor na jejich kvalitu, která velkou měrou ovlivňuje obsah účinných látek. Za studena lisovaný olej jich má nesrovnatelně více než olej rafinovaný.
• Důležité je i to, jak dlouho byl olej, který chceš na opalovací prostředek použít, skladovaný a přepravovaný. Jeho kvalita totiž časem klesá (u různých olejů různě rychle). Nemůžeme proto vůbec odhadnou, jaké SPF z kupovaných olejů ve výsledku docílíme.

Přírodní ochrana zevnitř

Velký význam mají i antioxidanty, které přijmeme zevnitř. I ty totiž působí na kůži. V létě naštěstí přirozeně jíme mnohem více ovoce a zeleniny než v ostatních částech roku a právě z nich antioxidanty můžeme čerpat. Jejich důležitým zdrojem jsou i bylinky a další potraviny s obsahem polyfenolů a flavonoidů.

Bohatým zdrojem flavonoidů jsou například:

• Pohanka (obsahuje hodně rutinu)
• Rebarbora
• Šípky
• Hložinky
• Třešně
• Lesní ovoce jako borůvky, jahody nebo maliny (obsahují mnohem více flavonoidů než kupované ovoce).
• Bylinky sbírané pro květy, např. divizna a sléz.
• Divoká i domácí zelenina ze zahrádky, např. mrkev s obsahem betakarotenu.

Bylinky, které se ke slunci nehodí

Některé bylinky nás mohou v kombinaci se sluncem naopak pořádně potrápit, popálit nebo nám způsobit další nepříjemnosti v podobě nežádoucích kožních reakcí:

Třezalka tečkovaná

• Hodně diskutovaná bylinka. Podle posledních studií to s ní není tak horké, jak se dřív uvádělo.
• Třezalka užívaná vnitřně způsobuje fotosenzitivitu opravdu jen velmi vzácně. Pokud ji ale bereš pravidelně, není pro Tebe slunění na pláži právě ideální. Jinak se jí bát nemusíš.
• Většinu reakcí způsobuje třezalkový olej aplikovaný zevně na kůži. Po jeho aplikaci bys opravdu místo aplikace neměla vystavovat slunečnímu záření alespoň 24 hodin.

Routa vonná

• Způsobuje kontaktní popálení. Pokud na ni sáhneme a místo pak vystavíme slunci, může způsobit puchýře a další nepříjemné reakce.

Pro úplnost dodávám, že reakce mohou způsobovat i některé exotické rostliny.

Pár rad na závěr

• Promazávej kůži kvalitním olejem, třeba právě tím s doma naloženou mrkví.
• Olejovými zábaly můžeš skvěle před sluncem ochránit i své vlasy.
• Zdravé opalování můžeš umocnit i dostatkem antioxidantů ve stravě v podobě kvítků, bobulovitého ovoce nebo nejrůznějších salátů.

A hlavně –⁠ využij hojnost, kterou nám léto přináší! Stáhni si můj podrobný kalendář sběru léčivých rostlin a využívej naplno dary, které teď všude v přírodě jsou. Do konce sezony si ještě stihneš nasbírat spoustu bylinek! 🌿