V těhotenství se ženy často víc než kdy jindy obracejí k přírodní léčbě, ale právě u ní mohou narazit na kámen úrazu v podobě nedostatku informací o jednotlivých léčivých rostlinách a jejich bezpečnosti. Ze strachu, že by mohly miminku nechtěně ublížit pak raději často neužívají vůbec nic a snaží se své těhotenské i jiné zdravotní potíže raději přecházet.
To ale není správná cesta! Dnes se proto podíváme na to, jak se v bezpečnosti léčivých rostlin pro těhotné ženy vyznat a které bylinky nám mohou při běžných těhotenských problémech účinně pomoci. Určitě ale čti dál i pokud zrovna těhotná nejsi. Informace se hodí každému, kdo se bylinkami alespoň trošku zabývá a sem tam potřebuje někomu poradit. I v běžně prodávaných směsích bylinek totiž často najdeš nějakou, která se pro toto období nehodí.
Na nedostatek informací o jednotlivých přírodních léčivech a možnostech jejich použití u těhotných žen narazíš opravdu často. Zajímavé ale je, že někdy dostatek informací ve skutečnosti máme, ale stejně se v příbalovém letáku setkáme s informací, že těch informací dostatek není.
Třeba taková Kaloba obsahující extrakt z pelargonie sidonské je skvělým léčivým přípravkem proti kašli. Je protivirová a skvěle tak funguje i na virózy a podzimní a jarní nachlazení. I u ní ale najdeš obvyklou větičku, že se pro nedostatek informací nemá podávat těhotným ženám. Ve skutečnosti už ale existují studie, které ukazují, že tato rostlina je pro těhotné ženy naprosto bezpečná. Tak jak to tedy je? A jak je vůbec možné, že u jedné rostliny máme tak protichůdné informace?
Důvodem je opatrnost. Obecně je totiž velice riskantní u čehokoliv tvrdit, že je to pro těhotné ženy bezpečné, protože se samozřejmě může stát, že přípravek na některou z nich bude ojediněle nějaké nežádoucí účinky mít. A ty pak mohou být daleko závažnější, než kdyby se to stalo u „normální” ženy. Proto je tak riskantní při certifikaci přírodních léčiv jejich bezpečnost pro těhotné uvést.
Druhým důvodem je prostý fakt, že na těhotných ženách není etické provádět jakékoliv experimenty. Podle předpisů se totiž ženy v jiném stavu nemají účastnit žádných klinických studií na léky včetně léčivých rostlin. Proto máme obecně údajů o reakcích žen v těhotenství na léky i rostliny mnohem méně, než bychom chtěli, což bohužel platí i o poznatcích, které léčivé látky přecházejí přes placentu z matky na plod.
I přes omezené možnosti ale naštěstí nějaké studie k dispozici máme a to nejčastěji z dotazníků, které ženy vyplňovaly po porodu. V jednom z nich odpovídalo několik tisíc žen na otázky typu: „Užívaly jste během těhotenství nějaké bylinky a případně jaké, měly jste v této době nějaké problémy a jaké nebo jak proběhl váš porod?” Na tomto velkém statistickém vzorku se například jednoznačně ukázalo, že u žen, které během těhotenství užívaly maliník, proběhl spontánní přirozený porod bez jakýchkoliv zásahů (včetně méně častého císařského řezu a dalších intervencí) mnohem častěji než u žen, které maliník neužívaly.
Skvělou pomůckou, kterou ráda doporučuji, je tabulka bezpečnosti v těhotenství podle FDA (Americký úřad pro kontrolu potravin a léků), která rozděluje všechny léky a tedy i léčivé rostliny do následujících kategorií:
Pokud tedy víme, kam daná rostlina spadá, máme skvělý údaj, podle kterého se opravdu můžeme řídit. Pokud ale v tabulce některá rostlina zařazena není, může být její bezpečnost problematická kvůli nedostatku informací.
Obecně nikdy bez porady s lékařem nepoužíváme bylinky, které patří do kategorie C, D nebo dokonce X (léčivé rostliny z kategorie C a D se dají výjimečně použít, ale zásadně pod dohledem lékaře). Bylinky z kategorie B1 (neexistuje důkaz teratogenity na zvířatech) použít můžeme, u kategorií B2 (studie se zvířaty chybí) a B3 (u zvířat máme důkaz určitého poškození, jehož závažnost je ve vztahu k teratogenitě zatím u člověka neznámá) už jsme na tenkém ledě a musíme se rozhodovat podle závažnosti problému. Vždy ale musíme mít na paměti možná rizika nebo si být jisté, že žádné riziko nehrozí.
Pokud už má těhotná žena nějaký problém, musíme tedy vždy zvážit více úhlů pohledu. Kromě dostatku či nedostatku informací o bezpečnosti konkrétní rostliny musíme vzít v úvahu i to, jak závažné potíže žena má (například potřebu ulevit jí od bolesti), ale i to, zda potřebuje pomoci i ve jménu dítěte (třeba ulevit od horečky, která může plod ohrožovat). A právě na to se často zapomíná. Snahou své potíže raději vydržet, abychom náhodou léčbou neublížily miminku, mu nakonec paradoxně můžeme spíše uškodit.
I ona „obyčejná” horečka totiž může plodu ublížit víc, než když si vezmeme nějaký lék, který ji efektivně sníží. Stejně tak močové infekce mohou být hodně nebezpečné jak pro těhotné ženy, tak i pro těhotenství samotné – v nejhorším případě se totiž mohou rozšířit i na vaginální infekci nebo dokonce na zánět ledvin, který následně může způsobit větší toxicitu v těle a opět negativně ovlivnit nenarozené dítě.
Vždy je proto potřeba myslet na to, že neplatí jednoduchá rovnice „čím méně si toho těhotná žena vezme, tím lépe”, ale že i ona potřebuje léčit, když má nějaký problém nebo nemoc a neměla by se apriori vyhýbat ať už chemickým lékům nebo bylinkám kvůli obavě o miminko. Na jedné straně tedy musíme zvážit rizika léčby a na straně druhé zase možná rizika, pokud léčbu nenasadíme. Vždy lze najít nejlepší cestu, jak konkrétní situaci vyřešit.
Naštěstí existují bylinky, které jsou bezpečné jak pro těhotné ženy, tak i pro malé děti. A existují i ty, které jsou obecně vhodné pro každodenní pití (například měsíček lékařský nebo meduňka). Můžeme se tedy řídit poučkou, že co je bezpečné pro malé děti, bude nejspíš bezpečné i pro těhotnou ženu. Na druhé straně ale máme i bylinky, u kterých musíme být opatrní i mimo těhotenství a které se smí užívat jen po omezenou dobu – ty pravděpodobně nebudou vhodné ani v těhotenství.
Vždy tedy raději vybíráme z bylinek, o kterých víme, že jsou vysoce bezpečné i při pravidelném užívání. A někdy může být nejlepší a nejbezpečnější volbou oproti málo prozkoumané bylince chemický lék, ke kterému máme dostatek informací. Vždy je ale dobré znát přírodní alternativy a umět ženě doporučit přírodní řešení, které si přeje.
Těhotenská nevolnost začíná trápit ženy nejčastěji od druhého měsíce těhotenství a provází je různě dlouhou dobu – některou kratší, některou i přes druhý trimestr a některou skoro celé těhotenství. Můžeme ji ale naštěstí zmírnit pomocí následujících režimových opatření:
Z bylinek nejvíc pomáhá zázvor:
Úplně ideální je spojit zázvor a zmíněná režimová opatření. Proti nevolnosti se doporučuje ještě řada jiných bylinek, ale jenom zázvor má účinek opravdu plně potvrzený. Částečně prokázaný účinek na nevolnost má i maliník.
Zácpa
Průjem
Otoky
Otoky některým ženám začínají hned na začátku těhotenství, jiným třeba až v druhém trimestru. Opravdovým problémem jsou ale většinou až ve třetím trimestru, kdy už žena hodně přibírá na váze a její pohyblivost začíná být omezená. Někdy pak mohou otékat i sliznice a přidává se těhotenská rýma, při níž má žena bez nějakého zřejmého důvodu (alergie, nachlazení) ucpaný nos. Příčinou je právě oteklá nosní sliznice v důsledku celkových otoků.
Co pomůže:
Maliník
Skvělou přípravou na porod je i přirozený pohyb. Dobrá fyzička se Ti bude hodit pro hladký nástup a průběh samotného porodu a zároveň díky němu výrazně omezíš i riziko přenášení nebo nutnosti porod uměle vyvolávat. Ideálně zařaď i cviky, které pomáhají otevírat pánev.
Zajímají Tě léčivé rostliny a chtěla bys do jejich tajů proniknout o něco hlouběji? Tak je to tady! Otevřela jsem možnost přihlášení do letošního běhu Akademie léčivých rostlin! Já slavím, protože už před sebou vidím budoucí odbornice na léčivé rostliny, které sdílí mou vizi světa, ve kterém jsou bylinky účinnou a zároveň bezpečnou součástí běžné léčby. Budeš i Ty mezi nimi? Přihlas se včas, ať nepropásneš všechny bonusy a udělej si ve světě bylinek už jednou provždy jasno!