Jak na přípravu tinktur

Tinktury jsou jedny z nejúčinnějších přírodních léků, které si můžeš doma z bylinek vyrobit. Skvěle je můžeš využít v případech, kde nestačí účinky čaje nebo i tam, kde je složitější rostlinu zakonzervovat, aby si zachovala své účinné látky do další sezóny. Aby ale byly skutečně účinné, je třeba při jejich přípravě dodržet několik jednoduchých pravidel.

Vhodný alkohol

Tinktura je léčivá rostlina extrahovaná do alkoholu. Do tinktury se proto většinou dostane více účinných látek než do čaje (vodného roztoku) a jsou v ní koncentrovanější. Jaký alkohol ale zvolit?

• Na přípravu tinktur je ideální 60% alkohol.
• V lékárnách seženeš 60% lékárenský líh, prodají Ti ho ale jen v omezeném množství. Lepší je proto na internetu koupit konzumní líh, který se dá sehnat třeba i v Makru nebo v některých domácích potřebách.
• Další možností je koupit 80% konzumní líh a naředit ho na 60 %. Ředíme v poměru 3:1 –⁠ na 300 ml 80% alkoholu přidáme 100 ml vody. 
• Použít můžeš i domácí pálenku, například slivovici nebo meruňkovici, u které si ale musíš dát pozor na obsah alkoholu. 50 % je málo, použít lze tu od 55 % výše. Stejné pravidlo platí i u vodky, která většinou obsahuje jen 40 % alkoholu.

Vhodné nádoby

• Nádoba, ve které budeš léčivé rostliny macerovat v alkoholu, by určitě měla být ze skla. 
• Veškerý plast je nevhodný, protože by se z něj mohly do tinktury uvolnit toxické látky.
• Praktické jsou sklenice se širším hrdlem, použít ale můžeš i obyčejnou zavařovačku.

Poměry bylin a alkoholu

• U většiny rostlin platí základní poměr bylin a alkoholu 1:5. To znamená, že na jeden díl rostlinné hmoty dáme 5 dílů alkoholu. Příkladem může být třeba tinktura z třezalky nebo kozlíku, která se používá na podporu dobrého spánku.
• U některých rostlin je ale vhodnější poměr 1:1. To je i případ tinktury z vrbové kůry, na kterou se dnes podíváme podrobněji. 1:1 znamená, že 100 g vrbové kůry zalijeme 100 g alkoholu.
• Setkat se můžeš i s poměrem 1:2. Taková tinktura pak má poloviční množství účinné látky než tinktura 1:1, takže jí musíš užívat ve větší množství, abys dosáhla stejného účinku.
• Pro přípravu tinktur je důležité, abys u každé rostliny znala konkrétní poměr její přípravy i dávkování hotového výrobku.

Tinktura z vrbové kůry

Dnes si pořádně posvítíme na přípravu tinktury z vrby. Ne všechny vrby se na ni ale hodí, protože různé druhy vrb mají rozdílný obsah hlavní účinné látky salicinu.

• Nejvyšší množství salicinu má vrba bílá (Salix alba), k níž patří i vrba smuteční.
• Hodně salicinu má i vrba křehká (Salix fragilis), vrba nachová (Salix purpurea) a vrba lýkovcová (Salix daphnoides). 
• I ostatní vrby obsahují salicin, ale už v menší míře, takže bys z nich neměla tinkturu tak účinnou.

Na přípravu tinktury sbíráme dvouleté nebo tříleté větvičky v době, když ještě na jaře nemají listy. Jednoleté mladé větvičky, ze kterých se dělají pomlázky, nejsou úplně ideální, ale použít je samozřejmě můžeš také. 

Postup výroby

• Z větviček odstraň vše, co Ti tam překáží a poté rukou lehce sloupni kůru. 
• Oloupanou kůru sroluj nebo smotej do klubíčka a vlož ji do připravené skleničky.
• Zalij alkoholem až po okraj, aby byla kůra zcela ponořená (kůru můžeš i nařezat nebo nastříhat, aby se Ti do skleničky lépe vešla). Nejdůležitější je ale dodržet poměr kůry a alkoholu 1:1.
• Nech 3 týdny macerovat (pokud to bude déle, nic se nestane). Poté slij a uchovávej v temnu.
• Užívej 2–⁠3 ml tinktury 3x denně.

Na co všechno je tinktura z vrbové kůry dobrá?

• Působí proti bolesti.
• Snižuje horečku.
• Je protizánětlivá (nachlazení, infekce spojené se zánětem, záněty kloubů aj.).
• Účinkuje i proti depresi.

Vrba v Tvé lékárničce může nahradit například ibuprofen nebo paracetamol. Její účinek nebude tak silný, jako u chemických léků, přesto je velmi účinná. Společně s tinkturou z řimbaby navíc výborně působí i proti migréně – při dlouhodobém preventivním užívání totiž snižuje četnost i intenzitu migrenózních záchvatů.

Pár zajímavostí na závěr

• Vrbová kůra se proti horečce a bolesti tradičně používala spoustu let a proto byla podrobena i výzkumům na obsah účinných látek. Vůbec poprvé se z ní podařilo izolovat salicin, který se v těle mění na kyselinu salicylovou. Později se z této přírodní látky odvodila i polosyntetická kyselina acetylsalicylová, jež je účinnou látkou dnešního aspirinu a acylpyrinu. 
• Kyselina acetylsalicylová se používá i proti srážlivosti krve. Vrbová kůra tento účinek nemá.
• Kyselina acetylsalicylová dráždí žaludek (zvyšuje tvorbu žaludeční kyseliny). Vrba ne.
• Kyselina acetylsalicylová není doporučována dětem. Vrbu děti mohou.

Spoustu další bylinkové inspirace najdeš i v mé facebookové skupině K prameni zdraví.

A pokud jsi nadšená či začínající bylinkářka, která chce mít o sběru léčivých rostlin přehled, určitě stáhni můj nový podrobný kalendář sběru léčivých rostlin. S ním už nikdy nebudeš tápat, kterou bylinku můžeš nasbírat právě teď! Načasování je totiž základ úspěchu a byla by věčná škoda ten správný čas propásnout. Stačí kliknout a kalendář je Tvůj.