Kde hledat relevantní informace o bylinkách?

Informací o léčivých rostlinách je všude přehršel a není vůbec snadné se v nich vyznat. Nejrůznější knížky si protiřečí a stejné je to i se záplavou informací na internetu, ze kterých snadno nabydeš mylného dojmu, že je každá bylinka snad na všechno. Víš ale, jak poznat ty opravdu ověřené a kde je vůbec hledat? 

Problém s relevantními informacemi je asi největším úskalím bylinkové léčby. Bez dobrých informací nikdy nezjistíš, na co je která bylinka dobrá, jak ji správně nadávkovat, s čím se smí a nesmí kombinovat a kdy na ni musíš zapomenout úplně. Bez ověřených informací tak léčivé rostliny nikdy nemůžeš používat opravdu účinně a zároveň bezpečně. 

V dnešním článku se proto podíváme na to, kde vědecky prokázané informace o bylinkách brát, na co si dát pozor a podle čeho se ve zdrojích orientovat.

Zdroje informací

Internet

Pokaždé, když se zeptám, odkud lidé nejčastěji čerpají informace o bylinkách, dostanu jako první odpověď internet. Internet ale není konkrétní zdroj. Je to spíše jakási pomyslná knihovna, ve které najdeš o bylinkách snad úplně všechno, ale bohužel jen velmi málo z toho je opravdu pravda. Internet tedy může být (podobně jako umělá inteligence) dobrou inspirací, pokud se teprve rozkoukáváš, ale rozhodně není spolehlivým zdrojem. Tím může být jen konkrétní autor nebo vědecký článek.

Knihy 

Tak schválně. Které knihy o bylinkách máš doma Ty? Pokud máš léčivé rostliny ráda, určitě jich nebude málo. Pojďme se spolu podívat na ty nejčastější, které jste mi v anketě psali. Žádnou z nich nechci shazovat nebo zatracovat. Chci jenom vyjádřit svůj názor na různé zdroje a autory a pomoct Ti se v nich zorientovat. 

Wolf-Dieter Storl

Wolf-Dieter Storl je autor, kterého mám moc ráda a od kterého se s chutí inspiruji. Sama od něj mám pár knížek v knihovničce. Umí se pěkně naladit na léčivou sílu přírody, pracuje s energiemi rostlin i postavením planet a astrologií. Na druhou stranu to ale rozhodně není zdroj, který by Ti řekl, jaké máš zvolit dávkování nebo jaké má daná rostlina interakce. Může sloužit jako dobrá inspirace a pomoct Ti pochopit některé souvislosti, ale rozhodně podle jeho knih nemůžeš sestavit účinnou léčbu, protože o léčivých rostlinách nepodává kompletní informace. 

Pietro Andrea Mattioli 

Mattioliho herbář je velmi starý a velmi zajímavý zdroj, který mám jako rozený staromilec s láskou ke starým knihám opravdu ráda. Některé informace jsou v něm ale velmi zastaralé, a proto už rozhodně není sám o sobě použitelný pro současnou léčbu. Ber ho proto opět jen jako inspiraci a samozřejmě i jako nádhernou knížku.

Marie Treben

Její nejznámější knihu Zdraví z boží lékárny určitě znáš, viď? Já si ji moc ráda pročítám, protože je v ní spousta inspirativních receptů. Zásadním problémem ale je, že Marie Treben píše o bylinkách jen a jen v dobrém světle a většinou úplně vynechává jejich závažné nežádoucí účinky, interakce a kontraindikace. A to je samozřejmě špatně. Vem si takové jmelí bílé –⁠ Marie Treben ho popisuje jako velmi léčivou rostlinu, ale už vůbec nemluví o tom, že je poměrně dost jedovaté. Pokud bys tedy podle jejího doporučení jmelím někoho léčila, můžeš mu i hodně ublížit. Dalším problémem jsou zdroje dat, ze kterých vychází. Své poznatky totiž opírá pouze o kazuistiky, které z dnešního pohledu nejsou právě nejspolehlivějším zdrojem. (Na věrohodnost různých zdrojů informací se podíváme za chvilku).

Jiří Janča, Josef A. Zentrich

Knihy Janči a Zentricha považuji za nejkvalitnější český zdroj, který je ale bohužel už také zastaralý. Samozřejmě ne tolik, jako Mattioliho herbář :), ale všechny knihy starší 10 let už zastaralé jsou, protože neobsahují informace z nejnovějších výzkumů. A ty je rozhodně při sestavování účinné léčby škoda nevyužít. Věděla jsi třeba, že takový šípek pomletý i se semínky má (krom vitamínu C a účinků na nachlazení) potvrzené i silné účinky proti bolesti srovnatelné s ibuprofenem? A tuhle informaci v knížkách Janči a Zentricha prostě nenajdeš.

Dionýz Dugas, Jaroslava Bednářová a mnozí další

Jejich knížky jsou typem bylinkářů, které pro někoho můžou být zajímavé na začátku jeho bylinkové cesty. Já ale zastávám názor, že jsou vlastně nevhodné i pro začátečníky. Už od samotného počátku bychom se měli zaměřit na kompletní a ověřené informace a ty zavádějící a nekompletní (které bohužel v těchto knížkách jsou) vynechat. Informace o bezpečnosti rostlin a o jejich dávkování zde buď úplně chybí, nebo jsou nerelevantní.

Zbyněk Mlčoch

U doktora Mlčocha vidím jako zásadní problém to, že u každé bylinky uvádí desítky, ne-li stovky účinků. Některé z nich jsou samozřejmě relevantní, ale většina bohužel není. Budí tím dojem, že je každá bylinka snad na všechno. Když ale začneš hledat léčivou rostlinu na konkrétní problém, snadno se v jeho informacích ztratíš. Nepodává totiž relevantní informace spočívající v tom, že u konkrétní bylinky uvádíme jen ty účinky, které jsou opravdu prokázané vědeckými studiemi a výzkumy. 

Vypisovat úplně všechny účinky, které o dané bylince někdo někdy řekl nebo jí je přisoudil, je opravdu mimo mísu a navíc to vede ke zbytečně zavádějícím informacím. Stává se pak, že určitou nemoc léčíme bylinkou, která na ni má jen slabý, nebo dokonce žádný, účinek. A přitom bychom mohli sáhnout po jiné, která má na daný problém účinek silný a opravdu prokázaný. Příliš mnoho účinků u každé bylinky je tedy jedním z varovných signálů, že daný zdroj pravděpodobně není příliš kvalitní.

Wikipedie

Na Wikipedii můžeš o bylinkách najít velmi užitečné informace, ale také nemusíš. Vždy se proto podívej po zdrojích, ze kterých článek čerpá –⁠ jejich kvalita se může výrazně lišit. Ideální je zabrousit do primárního zdroje a zjistit, odkud daná informace pochází a podle toho posoudit její relevanci.

E-shopy

Velký pozor si dej i na nejrůznější informace z e-shopů. Ty mají sice uvádění informací o účincích bylin zakázané, ale často odkazují na nejrůznější „knihovny”, ve kterých se to zavádějícími texty jen hemží. Neříkám, že jsou všechny e-shopy špatné –⁠ s oblibou ale u každé bylinky uvádějí desítky nerelevantních účinků, jen aby se lépe prodávala. 

Jak poznat opravdu kvalitní zdroj informací 

Relevantní zdroj informací by měl u každé léčivé rostliny obsahovat:

• Účinky podložené vědeckými studiemi. Jak už jsem psala –⁠ pokud je tam vyjmenovaných 50 účinků a žádná studie, je to špatně. Pokud je ale vyjmenovaných 50 účinků a 50 studií, je to super. Třeba taková tulsí (bazalka posvátná) má ověřených účinků i vědeckých studií opravdu požehnaně. U většiny léčivých rostlin bývá těch opravdu ověřených a silných jen kolem 5 nebo 10. Ostatní účinky jsou slabé a pro účinné léčení nerelevantní. Třeba taková antimikrobiální a antioxidační aktivita –⁠ uvádí se téměř u každé bylinky, ale pouze u některých je opravdu silná a prokázaná. 
• Ověřené informace o účinném dávkování podložené konkrétní studií. Na nesprávném (většinou příliš nízkém) dávkování totiž ztroskotává většina pokusů o účinnou přírodní léčbu.
• Kontraindikace –⁠ informace o tom, pro koho je léčivá rostlina nevhodná. Například pro těhotné, nebo kojící ženy, pro děti do 12 let, pro lidi s epilepsií apod.
• Interakce – informace o vzájemném působení bylin mezi sebou a o jejich vzájemném působení s léky. Bylinky mohou snižovat, či zvyšovat účinek léků i ostatních léčivých rostlin a proto si musíme být jistí, jak je správně nakombinovat, abychom docílili požadovaného efektu. Většina dostupných zdrojů v češtině ale interakce vůbec neuvádí.

Jak kvalitní informace vznikají

Kvalitní informace vznikají díky vědeckým studiím, ve kterých se potvrzuje, nebo vyvrací předpokládaný účinek. Představ si to takhle: mám nějakou bylinku, kterou po staletí nebo tisíciletí používá ajurvéda, ale nikdy se netestovala klinicky. A já chci zjistit, jestli je opravdu účinná na to, na co se v ajurvédě používá. Díky jejímu dlouholetému používání pravděpodobně onen účinek mít bude, ale potřebuji si to ověřit. 

Pokud se léčivá rostlina používá takto dlouhodobě, je poměrně jistá její bezpečnost. Není třeba se tolik obávat a dělat nejdříve testy ve zkumavkách. Rovnou se přistoupí ke klinické studii na vzorku vyšších desítek nebo stovek lidí, která se vyhodnocuje oproti placebu. To znamená, že část lidí užívá placebo, část užívá danou bylinku a pak se obě skupiny porovnají. Pokud má část, která užívala bylinku lepší výsledky, znamená to, že bylinka opravdu účinkuje. O takto placebem kontrolované studie se pak můžeme opravdu opřít a to včetně dávkování, které se ve studii použilo. 

Pojďme se teď podívat i na další způsoby ověřování účinnosti a sestavme si žebříček jejich důvěryhodnosti:

1. Klinická studie, kterou jsem popsala výše. Absolutní vítěz pro medicínu založenou na důkazech.
2. Studie ve zkumavce. O trochu méně cenná informace, ale stále skvělá. Neprovádí se přímo na lidech, ale na buňkách nebo tkáních. Velmi záleží na tom, co chceme testovat.
3. Informace založené na velmi dlouhodobém používání v tradiční medicíně. Například v ajurvédě nebo tradiční čínské medicíně. Pokud se v ní bylinka dlouhodobě používá v určité indikaci, je na ni pravděpodobně účinná. Řadím je proto na třetí místo. I tak se ale může stát, že případná studie zjistí, že testovaná léčivá rostlina na danou indikaci nemá větší účinek než placebo. Většinou se ale její účinky prokážou.
4. Kazuistiky (zmiňované například u Marie Treben). Případové studie na konkrétních lidech. Dokumentace o tom, že určitá rostlina někomu na něco pomohla, na základě čehož je pak na stejný problém doporučována i dalším lidem. Tento přístup je ale dosti zavádějící a jedná se už vlastně o nekvalitní zdroj informací. Každý jsme jiný a co pomohlo druhému, rozhodně nemusí stejným způsobem pomoci i nám. Každý máme jiný metabolismus, jiné stádium nemoci, jinou tělesnou hmotnost a spoustu dalších věcí.

I u vědeckých studií se samozřejmě vždycky najde někdo, komu daná bylinka vůbec nepomůže a někdo, komu opravdu hodně pomůže. A my potom hledáme průměr, zda u ní daný účinek je. Pokud se ukázal u 90 testovaných lidí ze 100, můžeme o léčivé rostlině s klidným svědomím říct, že bude mít pravděpodobně účinek i u dalších lidí. Pokud ale máme jen kazuistiku jednoho konkrétního člověka, tak ji jako relevantní zdroj pro další lidi brát nemůžeme. Potřebujeme stovky a ideálně tisíce lidí, na kterých se bylinka testovala, abychom mohli říct, že je opravdu účinná. 

A stejné je to i s možnými nežádoucími účinky. To, že je bylinka pro někoho bezpečná ještě neznamená, že bude bezpečná i pro někoho dalšího.

Z čeho čerpám já

Kde tedy vzít opravdu kvalitní zdroje informací? Čerpat můžeš z vědeckých článků v odborných časopisech (já mám na ně několik šanonů), ze studia na farmaceutické fakultě, nebo z následujících odborných knih v angličtině:

• Herbs & Natural Supplements. An evidence-based guide. Lesley Braun and Marc Cohen. V prvním díle najdeš obecnější informace, ve druhém už jednotlivé konkrétní byliny. Ani tato kniha ale neobsahuje všechny léčivé rostliny, které bychom chtěli.
• Od stejných autorů můžu doporučit i knihu Essential Herbs and Natural Supplements, která se ale obsahově dost kryje s jejich zmiňovaným dvoudílným dílem.
• The Essential Guide to Herbal Safety. Simon Y. Mills and Kerry Bone. Velmi cenná kniha díky údajům o bezpečnosti léčivých rostlin. Najdeš v ní skvěle popsané nežádoucí účinky rostlin, kontraindikace a interakce, stejně jako bezpečnost pro děti či těhotné a kojící ženy.
• Od stejných autorů (Simon Y. Mills a Kerry Bone) pochází kniha Principles and Practice of Phytotherapy, ve které najdeš i vyjmenované rostliny na různé potíže. 
• Dobrým zdrojem informací je i internetový vyhledávač Google Scholar, který vyhledává relevantní zdroje v podobě vědeckých článků. Opět je ale v angličtině.

Nevládneš angličtinou? V češtině bohužel žádnou tak kvalitně zpracovanou knihu nenajdeš a bohužel ani nevím o tom, že by se nějaká chystala. A proto jsem místo knihy vytvořila svůj půlroční kurz Akademie léčivých rostlin, který svou propracovaností a komplexností odpovídá úrovni vysokoškolského studia. Veškeré dostupné informace, které mám aktuálně k dispozici, se totiž do jedné knížky vměstnat nedají.

V Akademii předáváme (společně s dalšími třemi lektorkami –⁠ lékárnicemi a lékařkami), pouze vědecky ověřené informace –⁠ v češtině a s naší maximální podporou. Všechny informace jsou perfektně utříděné, takže není potřeba nikde nic dohledávat a navíc se můžeš kdykoliv na cokoliv ptát. Vždycky tak dostaneš odpověď, která Tě aktuálně zajímá, což je mnohem cennější, než cokoliv, co by Ti mohla nabídnout jakákoliv učebnice. Léčivé rostliny probíráme podle nemocí, na které účinkují a nezapomínáme ani na praxi, při které se společně učíme sestavovat léčbu pro reálné lidi (třeba Tvoje známé, nebo příbuzné). 

Chceš vědět o Akademii léčivých rostlin víc? Právě jsem otevřela možnost přihlášení do letošního běhu! Já slavím, protože už před sebou vidím budoucí odbornice na léčivé rostliny, které sdílí mou vizi světa, ve kterém jsou bylinky účinnou a zároveň bezpečnou součástí běžné léčby. Budeš mezi nimi i Ty? Přihlas se včas, ať nepropásneš všechny bonusy a udělej si ve světě bylinek už jednou provždy jasno! 💃🌿