Informací o léčivých rostlinách je všude přehršel a není vůbec snadné se v nich vyznat. Nejrůznější knížky si protiřečí a stejné je to i se záplavou informací na internetu, ze kterých snadno nabydeš mylného dojmu, že je každá bylinka snad na všechno. Víš ale, jak poznat ty opravdu ověřené a kde je vůbec hledat?
Problém s relevantními informacemi je asi největším úskalím bylinkové léčby. Bez dobrých informací nikdy nezjistíš, na co je která bylinka dobrá, jak ji správně nadávkovat, s čím se smí a nesmí kombinovat a kdy na ni musíš zapomenout úplně. Bez ověřených informací tak léčivé rostliny nikdy nemůžeš používat opravdu účinně a zároveň bezpečně.
V dnešním článku se proto podíváme na to, kde vědecky prokázané informace o bylinkách brát, na co si dát pozor a podle čeho se ve zdrojích orientovat.
Internet
Pokaždé, když se zeptám, odkud lidé nejčastěji čerpají informace o bylinkách, dostanu jako první odpověď internet. Internet ale není konkrétní zdroj. Je to spíše jakási pomyslná knihovna, ve které najdeš o bylinkách snad úplně všechno, ale bohužel jen velmi málo z toho je opravdu pravda. Internet tedy může být (podobně jako umělá inteligence) dobrou inspirací, pokud se teprve rozkoukáváš, ale rozhodně není spolehlivým zdrojem. Tím může být jen konkrétní autor nebo vědecký článek.
Knihy
Tak schválně. Které knihy o bylinkách máš doma Ty? Pokud máš léčivé rostliny ráda, určitě jich nebude málo. Pojďme se spolu podívat na ty nejčastější, které jste mi v anketě psali. Žádnou z nich nechci shazovat nebo zatracovat. Chci jenom vyjádřit svůj názor na různé zdroje a autory a pomoct Ti se v nich zorientovat.
Wolf-Dieter Storl
Wolf-Dieter Storl je autor, kterého mám moc ráda a od kterého se s chutí inspiruji. Sama od něj mám pár knížek v knihovničce. Umí se pěkně naladit na léčivou sílu přírody, pracuje s energiemi rostlin i postavením planet a astrologií. Na druhou stranu to ale rozhodně není zdroj, který by Ti řekl, jaké máš zvolit dávkování nebo jaké má daná rostlina interakce. Může sloužit jako dobrá inspirace a pomoct Ti pochopit některé souvislosti, ale rozhodně podle jeho knih nemůžeš sestavit účinnou léčbu, protože o léčivých rostlinách nepodává kompletní informace.
Pietro Andrea Mattioli
Mattioliho herbář je velmi starý a velmi zajímavý zdroj, který mám jako rozený staromilec s láskou ke starým knihám opravdu ráda. Některé informace jsou v něm ale velmi zastaralé, a proto už rozhodně není sám o sobě použitelný pro současnou léčbu. Ber ho proto opět jen jako inspiraci a samozřejmě i jako nádhernou knížku.
Marie Treben
Její nejznámější knihu Zdraví z boží lékárny určitě znáš, viď? Já si ji moc ráda pročítám, protože je v ní spousta inspirativních receptů. Zásadním problémem ale je, že Marie Treben píše o bylinkách jen a jen v dobrém světle a většinou úplně vynechává jejich závažné nežádoucí účinky, interakce a kontraindikace. A to je samozřejmě špatně. Vem si takové jmelí bílé – Marie Treben ho popisuje jako velmi léčivou rostlinu, ale už vůbec nemluví o tom, že je poměrně dost jedovaté. Pokud bys tedy podle jejího doporučení jmelím někoho léčila, můžeš mu i hodně ublížit. Dalším problémem jsou zdroje dat, ze kterých vychází. Své poznatky totiž opírá pouze o kazuistiky, které z dnešního pohledu nejsou právě nejspolehlivějším zdrojem. (Na věrohodnost různých zdrojů informací se podíváme za chvilku).
Jiří Janča, Josef A. Zentrich
Knihy Janči a Zentricha považuji za nejkvalitnější český zdroj, který je ale bohužel už také zastaralý. Samozřejmě ne tolik, jako Mattioliho herbář :), ale všechny knihy starší 10 let už zastaralé jsou, protože neobsahují informace z nejnovějších výzkumů. A ty je rozhodně při sestavování účinné léčby škoda nevyužít. Věděla jsi třeba, že takový šípek pomletý i se semínky má (krom vitamínu C a účinků na nachlazení) potvrzené i silné účinky proti bolesti srovnatelné s ibuprofenem? A tuhle informaci v knížkách Janči a Zentricha prostě nenajdeš.
Dionýz Dugas, Jaroslava Bednářová a mnozí další
Jejich knížky jsou typem bylinkářů, které pro někoho můžou být zajímavé na začátku jeho bylinkové cesty. Já ale zastávám názor, že jsou vlastně nevhodné i pro začátečníky. Už od samotného počátku bychom se měli zaměřit na kompletní a ověřené informace a ty zavádějící a nekompletní (které bohužel v těchto knížkách jsou) vynechat. Informace o bezpečnosti rostlin a o jejich dávkování zde buď úplně chybí, nebo jsou nerelevantní.
Zbyněk Mlčoch
U doktora Mlčocha vidím jako zásadní problém to, že u každé bylinky uvádí desítky, ne-li stovky účinků. Některé z nich jsou samozřejmě relevantní, ale většina bohužel není. Budí tím dojem, že je každá bylinka snad na všechno. Když ale začneš hledat léčivou rostlinu na konkrétní problém, snadno se v jeho informacích ztratíš. Nepodává totiž relevantní informace spočívající v tom, že u konkrétní bylinky uvádíme jen ty účinky, které jsou opravdu prokázané vědeckými studiemi a výzkumy.
Vypisovat úplně všechny účinky, které o dané bylince někdo někdy řekl nebo jí je přisoudil, je opravdu mimo mísu a navíc to vede ke zbytečně zavádějícím informacím. Stává se pak, že určitou nemoc léčíme bylinkou, která na ni má jen slabý, nebo dokonce žádný, účinek. A přitom bychom mohli sáhnout po jiné, která má na daný problém účinek silný a opravdu prokázaný. Příliš mnoho účinků u každé bylinky je tedy jedním z varovných signálů, že daný zdroj pravděpodobně není příliš kvalitní.
Wikipedie
Na Wikipedii můžeš o bylinkách najít velmi užitečné informace, ale také nemusíš. Vždy se proto podívej po zdrojích, ze kterých článek čerpá – jejich kvalita se může výrazně lišit. Ideální je zabrousit do primárního zdroje a zjistit, odkud daná informace pochází a podle toho posoudit její relevanci.
E-shopy
Velký pozor si dej i na nejrůznější informace z e-shopů. Ty mají sice uvádění informací o účincích bylin zakázané, ale často odkazují na nejrůznější „knihovny”, ve kterých se to zavádějícími texty jen hemží. Neříkám, že jsou všechny e-shopy špatné – s oblibou ale u každé bylinky uvádějí desítky nerelevantních účinků, jen aby se lépe prodávala.
Relevantní zdroj informací by měl u každé léčivé rostliny obsahovat:
Kvalitní informace vznikají díky vědeckým studiím, ve kterých se potvrzuje, nebo vyvrací předpokládaný účinek. Představ si to takhle: mám nějakou bylinku, kterou po staletí nebo tisíciletí používá ajurvéda, ale nikdy se netestovala klinicky. A já chci zjistit, jestli je opravdu účinná na to, na co se v ajurvédě používá. Díky jejímu dlouholetému používání pravděpodobně onen účinek mít bude, ale potřebuji si to ověřit.
Pokud se léčivá rostlina používá takto dlouhodobě, je poměrně jistá její bezpečnost. Není třeba se tolik obávat a dělat nejdříve testy ve zkumavkách. Rovnou se přistoupí ke klinické studii na vzorku vyšších desítek nebo stovek lidí, která se vyhodnocuje oproti placebu. To znamená, že část lidí užívá placebo, část užívá danou bylinku a pak se obě skupiny porovnají. Pokud má část, která užívala bylinku lepší výsledky, znamená to, že bylinka opravdu účinkuje. O takto placebem kontrolované studie se pak můžeme opravdu opřít a to včetně dávkování, které se ve studii použilo.
Pojďme se teď podívat i na další způsoby ověřování účinnosti a sestavme si žebříček jejich důvěryhodnosti:
I u vědeckých studií se samozřejmě vždycky najde někdo, komu daná bylinka vůbec nepomůže a někdo, komu opravdu hodně pomůže. A my potom hledáme průměr, zda u ní daný účinek je. Pokud se ukázal u 90 testovaných lidí ze 100, můžeme o léčivé rostlině s klidným svědomím říct, že bude mít pravděpodobně účinek i u dalších lidí. Pokud ale máme jen kazuistiku jednoho konkrétního člověka, tak ji jako relevantní zdroj pro další lidi brát nemůžeme. Potřebujeme stovky a ideálně tisíce lidí, na kterých se bylinka testovala, abychom mohli říct, že je opravdu účinná.
A stejné je to i s možnými nežádoucími účinky. To, že je bylinka pro někoho bezpečná ještě neznamená, že bude bezpečná i pro někoho dalšího.
Kde tedy vzít opravdu kvalitní zdroje informací? Čerpat můžeš z vědeckých článků v odborných časopisech (já mám na ně několik šanonů), ze studia na farmaceutické fakultě, nebo z následujících odborných knih v angličtině:
Nevládneš angličtinou? V češtině bohužel žádnou tak kvalitně zpracovanou knihu nenajdeš a bohužel ani nevím o tom, že by se nějaká chystala. A proto jsem místo knihy vytvořila svůj půlroční kurz Akademie léčivých rostlin, který svou propracovaností a komplexností odpovídá úrovni vysokoškolského studia. Veškeré dostupné informace, které mám aktuálně k dispozici, se totiž do jedné knížky vměstnat nedají.
V Akademii předáváme (společně s dalšími třemi lektorkami – lékárnicemi a lékařkami), pouze vědecky ověřené informace – v češtině a s naší maximální podporou. Všechny informace jsou perfektně utříděné, takže není potřeba nikde nic dohledávat a navíc se můžeš kdykoliv na cokoliv ptát. Vždycky tak dostaneš odpověď, která Tě aktuálně zajímá, což je mnohem cennější, než cokoliv, co by Ti mohla nabídnout jakákoliv učebnice. Léčivé rostliny probíráme podle nemocí, na které účinkují a nezapomínáme ani na praxi, při které se společně učíme sestavovat léčbu pro reálné lidi (třeba Tvoje známé, nebo příbuzné).
Chceš vědět o Akademii léčivých rostlin víc? Právě jsem otevřela možnost přihlášení do letošního běhu! Já slavím, protože už před sebou vidím budoucí odbornice na léčivé rostliny, které sdílí mou vizi světa, ve kterém jsou bylinky účinnou a zároveň bezpečnou součástí běžné léčby. Budeš mezi nimi i Ty? Přihlas se včas, ať nepropásneš všechny bonusy a udělej si ve světě bylinek už jednou provždy jasno! 💃🌿