Kvalita bylin – proč na ní tolik záleží a jak ji poznat?

U bylinek funguje jednoduchá rovnice: čím vyšší kvalita, tím vyšší účinek. Proto je tohle jeden z vůbec nejdůležitějších článků na blogu. Pojď se se mnou dneska podívat, na co si dát pozor u kupovaných bylinek i při vlastním sběru.

Kvalita bylin je naprostý základ. Bez ní je všechno ostatní vlastně zbytečné. Ani michelinský kuchař s tou nejlepší technikou a zkušenostmi neuvaří skvělé jídlo, když bude mít mizerné suroviny. 

U bylin to funguje úplně stejně. Můžeš přesně vědět, na co je která rostlina dobrá, kdy ji užívat a v jaké formě. Ale pokud je bylinka stará, špatně pěstovaná, skladovaná nebo z ní použiješ nesprávnou část, její účinek bude slabý. Popřípadě žádný.

Co vlastně myslíme „kvalitou bylin“

Schválně, co si pod tímhle pojmem představíš Ty? Většina lidí hlavně to, jestli je bylinka bio nebo jestli má nějaký jiný certifikát. Jenže kvalita je ve skutečnosti mnohem širší pojem.

Kvalitní bylina je taková, která:

• je dostatečně čerstvá,
  
• byla pěstovaná nebo sbíraná ve vhodném prostředí,
  
• byla správně usušená a skladovaná,
  
• má dostatek účinných látek
  
• a zpracuje se z ní ta správná část.
  

Na tohle všechno si tedy musíš dávat pozor, když bylinky nakupuješ. Ať už proto, že si je nemůžeš sama nasbírat, nebo třeba z důvodu, že u nás vůbec nerostou. Problém s nakupováním bylin tkví v tom, že nespadají do kategorie léčiv, ale potravin. Jejich skutečnou účinnost tedy nikdo nehlídá. Musíme to dělat při nákupu my sami. A já Ti teď ukážu, jak na to!

1. Jak bylinka vypadá

Úplně první věc, kterou můžeš u byliny udělat, je podívat se na ni. V ideálním případě bys tedy měla bylinku vidět ještě před nákupem. Podle vzhledu totiž poznáš překvapivě hodně – třeba to, jak je stará a v jakém je celkovém stavu. Problém je, že to ne vždycky jde. Často jsou bylinky zabalené v neprůhledných obalech, krabičkách nebo nálevových sáčcích.

Pokud máš možnost si vybrat, vždycky dej přednost bylinkám, u kterých vidíš skutečný obsah. A pokud nakupuješ online, ber to tak, že kontrolu kvality můžeš udělat až ve chvíli, kdy bylinka dorazí k Tobě domů (o tom se podrobně rozepíšu níže).

Kvalitní sušená bylina by měla působit „živě“. Barva by neměla být šedá, hnědá nebo vybledlá. Listy a květy by měly být rozpoznatelné, ne rozpadlé na neurčité zbytky. Hodně Ti napoví i struktura. Pokud bylinka působí křehce, drolí se na prach a nemá už skoro žádnou vůni, je velmi pravděpodobné, že je stará. 

2. Minimální trvanlivost

Mnoho lidí se mylně řídí datem minimální trvanlivosti na obalu. To Ti ale o skutečné kvalitě bylinky řekne jen velmi málo. Ideálně by se sušené byliny měly spotřebovat do jednoho roku od sběru. Přesto se běžně prodávají bylinky, které jsou staré dva i více let – a papírově jsou „v pořádku“. Když se proto bylinka blíží k datu minimální trvanlivosti, můžeš předpokládat, že už je příliš stará. 

3. Bio kvalita

Certifikát bio je určitě dobrým vodítkem. Jen je důležité ho vnímat ve správném kontextu. Já osobně beru bio spíš jako minimální standard, se kterým má smysl pracovat. Ne jako záruku toho, že bylinka bude automaticky skvělá. Protože i rostliny v bio kvalitě mohou být třeba špatně skladované.

V praxi se často ukazuje, že čerstvost je důležitější než certifikát. Čerstvá bylina bez bio certifikátu může mít mnohem větší sílu než bylinka s certifikátem, která leží několik let na skladě.

Je také dobré vědět, že ne každá kvalitní bylina má bio certifikát. Menší farmy nebo lokální pěstitelé často pěstují bylinky velmi poctivě, ale certifikaci si z finančních důvodů nemohou dovolit. 

4. V jakém prostředí bylina vyrostla

U bylin hraje prostředí, ve kterém rostou, výrazně větší roli než třeba u běžné zeleniny. Některé rostliny totiž velmi snadno natahují látky z okolí – a pokud rostou v znečištěném prostředí nebo jsou pěstované s pomocí chemie, projeví se to na jejich kvalitě.

Navíc tady narážíme na ještě jeden méně známý problém. Některé bylinky se pěstují tak, aby rychle narostly. V hydroponii nebo s pomocí intenzivního hnojení. Rostlina nemá v těchto podmínkách čas si vytvořit dostatek účinných látek, i když vypadá krásně a bujně.

Typickým příkladem je máta. Když roste pomalu, má dostatek slunce i vláhy, je výrazně aromatičtější a obsahuje všechny látky, které od ní potřebujeme. Naopak máta pěstovaná ve stínu nebo „hnaná“ k rychlému růstu vytvoří hodně hmoty – ale méně účinných látek.

5. Skladování

Bylinka může být skvěle vypěstovaná, správně nasbíraná i usušená – a přesto k tobě dorazí už bez své síly. Proč? Protože byla nevhodně skladovaná. U sušených bylin je zásadní sucho, tma, chlad a vzduch. Jakmile se do hry dostane vlhkost, teplo nebo světlo, účinné látky se začínají rozpadat. 

Zvlášť problematické to může být u bylin ze zahraničí. Nejen že k tobě putují dlouhou cestu, ale často ani nevíš, v jakých podmínkách byly skladované po cestě. Kvalita hodně souvisí s cenou. Když se jde primárně po co nejnižší ceně, bývá to na úkor skladovacích podmínek. 

Zajímá Tě tohle téma víc do hloubky? Určitě Ti doporučuji článek Bylinková inventura, kde se o správném skladování bylinek dozvíš všechno, co potřebuješ.

6. Správná část rostliny

Jedna z nejčastějších příčin, proč bylinky „nefungují“, je použití nesprávné části rostliny. U většiny bylin totiž účinné látky nejsou rozprostřené rovnoměrně v celé rostlině. Naopak – bývají soustředěné jen v jedné konkrétní části: v květu, listu, kořeni, semeni nebo kůře.

Firmy, které bylinky zpracovávají ve velkém, je prodávají na váhu. A čím víc hmoty mají, tím víc mohou prodat. Proto se někdy stává, že místo účinné části rostliny použijí celou nať, i když by správně měly zpracovat jen květ nebo kořen.

Výsledek? Bylinka je levnější, objemově větší… ale účinkem výrazně slabší. To samé platí o tinkturách. Mohou být sebelépe vyrobené, ale nepomůžou Ti, pokud jsou ze špatné části rostliny.

Ukážu Ti to teď na několika příkladech:

Tužebník jilmový
U tužebníku jsou účinné látky soustředěné především v květu. Přesto se běžně prodává tužebník jako „nať“. Proč? Protože tahle rostlina je vysoká a objemná. Když se usuší a nadrtí celá, vznikne několikanásobně víc materiálu než z pouhých květů. Pro Tebe to ale znamená mnohem slabší účinek.

Kozlík lékařský
U kozlíku je to ještě výraznější. Léčivá část je kořen, což je jen velmi malá část objemu rostliny. Přesto se lze setkat s tinkturami vyrobenými z celé rostliny. Tinktura pak může být teoreticky správně vyrobená, ale účinkem velmi slabá, protože hlavní léčivá složka v ní jednoduše chybí.

Vitánie snodárná (ašvaganda)
U vitánie se používá výhradně kořen. Jakákoli jiná část rostliny nemá z hlediska účinku srovnatelnou hodnotu. 

Třezalka tečkovaná
U třezalky se sbírá nať, ale i tady má kvalita své nuance. Největší síla je v květech a listech. Pokud po otevření krabičky nebo pytlíčku vidíš hlavně tvrdé stonky a „klacíky“, je to známka toho, že produkt obsahuje i neúčinné části.

Co zkontrolovat, když bylinky koupíš online?

Může se zdát, že při nakupování bylin v e-shopech prostě musíš prodejci věřit. Není to tak! Bylinku si zkontroluj hned, jak Ti dorazí domů. Kvalitní bylina se totiž prozradí velmi rychle, pokud jí budeš věnovat trochu pozornosti.

Vůně

Jeden z nejspolehlivějších ukazatelů kvality je vůně. Když si k bylině přivoníš, měla by mít jasnou, typickou vůni. Ne nutně extrémně silnou, ale čitelnou a živou. Pokud bylinka skoro nevoní, voní mdle nebo zatuchle, je velmi pravděpodobné, že je stará nebo že už přišla o velkou část účinných látek. U aromatických bylin (máta, meduňka, tymián, levandule) je to obzvlášť patrné – tady je slabá vůně téměř vždy varovným signálem.

Barva

Barva byliny Ti zase hodně napoví o tom, jak byla usušená a jak je stará. Kvalitní sušená bylina si zachovává přirozenou barvu. Tmavnutí, šednutí nebo „zaprášený“ vzhled často znamenají buď špatné sušení, nebo dlouhé a nevhodné skladování.

Struktura

Bylinku si taky vezmi do ruky.  Jak se chová? Kvalitní bylina je suchá, ale ne mrtvá. Když ji promneš mezi prsty, šustí, láme se, ale nemění se okamžitě v prach. 

Pokud je naopak měkká, vlhká nebo gumová, je to známka špatného dosušení nebo skladování – a tady už se bavíme i o riziku plísní, které nemusí být na první pohled viditelné.

Čistota

Dále se podívej, co všechno v balení vlastně je. Kvalitní bylina je čistá a přehledná. Vidíš listy, květy, případně kořeny – a víš, co je co. Pokud v balení najdeš i drobky, prach, neurčité zbytky nebo dokonce části hmyzu, kvalita nebude valná.

Tvrdé, neúčinné části

V balení by taky nemělo být nadměrné množství tvrdých stonků, klacíků a dřevnatých částí, pokud to vysloveně není bylina, u které je to žádoucí. Velké množství tvrdých částí většinou znamená jediné – snahu navýšit objem. Pro Tebe to ale znamená nižší účinnost, protože právě tyhle části často obsahují minimum účinných látek, jak už jsem vysvětlovala výše.

Neboj se bylinku vrátit!

Pokud doma rozbalíš bylinku a něco Ti na ní nesedí – ozvi se. Opravdu. Nejsi protivná, nejsi přehnaně náročná a už vůbec „neřešíš blbosti“. Řešíš kvalitu. A ta je u bylin zásadní.

Dokonce mám z praxe krásný příklad. Jedna studentka mojí Akademie léčivých rostlin si objednala bylinky od české firmy. Když balíček dorazil, kvalita byla viditelně špatná. Napsala, že s bylinkami není spokojená – slušně, věcně. Firma ji požádala, aby balení vrátila, a poslala jí nové. A ty už byly úplně v pořádku.

Tohle je ideální scénář. Ty máš kvalitní byliny. Firma má zpětnou vazbu. A trh se tímhle způsobem kultivuje. Ve chvíli, kdy se začneme ozývat, dáváme jasně najevo, že kvalita je pro nás důležitá. I to je vědomá práce s bylinami. A služba všem ostatním, kteří je chtějí používat s důvěrou.

Když si bylinky sbíráš sama: jak pohlídat maximální kvalitu

Ve chvíli, kdy si bylinky sbíráš sama, máš obrovskou výhodu. Kvalitu máš z velké části ve svých rukou. Zároveň je ale dobré vědět, na co si dát pozor, aby Tvoje práce nepřišla vniveč.

1. Správná část rostliny

Tohle už znáš z dřívější části článku, ale stojí za to to zopakovat. Sbírej jen tu část rostliny, ve které jsou účinné látky. Květ, list, kořen, kůra – podle konkrétní byliny. 

2. Správný čas sběru

Načasování je klíčové. Květy sbírej na začátku květu, kdy jsou nejsilnější. Listy v plné síle rostliny, ne na konci sezóny, kdy už odumírají. Kořeny většinou na jaře nebo na podzim, když je síla rostliny koncentrovaná pod zemí.

3. Správné místo

Bylinky nesbírej:

• u silnic,
  
• u železnic,
  
• u velkých řek,
  
• v blízkosti polí s intenzivním zemědělstvím.
  

I když vypadají lákavě, často do sebe natahují chemii, těžké kovy a další látky, které v bylinkách opravdu nechceš. Ideální jsou čistá, klidná místa dál od civilizace. A zároveň je důležité respektovat etiku sběru – v chráněných krajinných oblastech bylinky nesbíráme.

4. Správné sušení

Správné sušení je poslední krok, kde můžeš kvalitu ztratit. Bylinky suš:

• na prodyšných materiálech (síta, látka),
  
• v prostoru, kde proudí vzduch,
  
• mimo přímé slunce.
  

Rozhodně ne na plechu, pečicím papíru nebo jiném neprodyšném povrchu – bylinka se zapaří odspodu a ztrácí kvalitu. Dobře usušená bylina je suchá „do šustiva“ a nemá náznak vlhkosti. Až teprve tehdy má smysl ji ukládat ke skladování.

Kvalita rozhoduje o tom, jestli bylinky opravdu fungují

Možná sis při čtení článku uvědomila jednu důležitou věc. Kvalita bylin není detail. Je to základ, bez kterého se účinek prostě nedostaví.

Zároveň Tě ale chci uklidnit: není to nic tak těžkého. Stačí pozornost. Vědět, kterou část rostliny použít, kdy ji sbírat, kde a jak ji usušit (nebo co si zkontrolovat, když ji kupuješ). 

Chceš si to všechno hned teď vyzkoušet na jedné konkrétní bylince? Na té, která je podle mě ta úplně nejdůležitější pro naši domácí lékárnu?

Stáhni si zdarma Kompletního průvodce růží šípkovou! Je to jedna z nejcennějších bylin, která roste na okraji každé cesty – a přesto se s ní často zachází způsobem, který její účinek výrazně oslabuje.

V průvodci se dozvíš:

• proč je růže šípková tak silná bylina z pohledu moderní vědy,
  
• která část rostliny je skutečně cenná,
  
• jak šípek zpracovat tak, aby si zachoval maximum účinných látek,
  
• a navíc získáš 3 praktické recepty, do kterých se můžeš hned pustit!