Co se ti vybaví, když se řekne slovo droga? Možná Tě to překvapí, ale na farmacii jsme se učili, že droga je jakákoli usušená léčivá rostlina připravená k použití. Takže třeba jitrocel se může stát drogou – když z něj získáme sušený jitrocelový list. Všechny bylinky se tradičně popisovaly jako drogy. Není náhoda, že dnes návykové látky označujeme právě slovem droga.
V tomto článku Ti chci přiblížit tři hodně zajímavé návykové rostliny neboli v dnešním významu rostlinné drogy. Jak název napovídá, jsou to takové rostliny, na které vzniká návyk. Závislost dělíme na dvě oblasti, které je dobré nezaměňovat:
U drog se většinou míchají oba druhy závislosti. Někdy je silnější fyzický návyk, někdy je silnější touha zažít znovu ten zážitek, který nám droga poskytla. I když tohle striktní dělení na duši a tělo nemám moc ráda, dnes ho budu pro zjednodušení rozdělení používat, abychom si uvědomili, jak se závislost u různých drog liší.
Závislí můžeme být na čemkoli, co nám dělá dobře, a to jak fyzicky, tak psychicky. Příkladem je cukr – na něj vznikají oba druhy závislosti. Stejné je to s kofeinem. (Na tyto dvě drogy se zaměřím v příštím samostatném článku, protože se týkají drtivé většiny z nás.)
Závislými se můžeme stát i na poměrně zdravých věcech, třeba na sportu, který v těle vyplavuje endorfiny. Ne všechny závislosti jsou tedy špatné. Některé jsou naopak dobrým předpokladem zdravé rutiny. Musíme umět odlišit, jestli nám závislost prospívá, nebo škodí.
Pojďme se teď podívat na rostliny, které vyvolávají poměrně silnou závislost, nebo jsou nějakým způsobem nebezpečné. Když se nepoužívají správně, můžou negativně ovlivnit naše zdraví a psychiku. Rostlinné drogy rozhodně nepatří do rukou každého člověka. Měl by s nimi nakládat jen ten, kdo je do zacházení s danou drogou zasvěcený.
To ale platí o všech léčivých rostlinách. Měli bychom se k nim chovat s úctou, respektem a vědomím, že když je špatně použijeme, můžou pro nás mít nežádoucí účinky.
Konopí (Cannabis)
Konopí je droga, na které vzniká jen malá fyzická závislost. Návyk je hlavně psychický, z čehož vyplývají závažné problémy. Konopí je dnes u nás registrované jako léčivý přípravek, musí být ale certifikované a pěstované přímo jako léčebné konopí. Spousta lidí si ho samozřejmě pěstuje pro vlastní potřebu doma. Konopí nicméně spadá do seznamu návykových látek, a je potřeba se k němu tak chovat.
Může prokazatelně pomoct při silných bolestech a nevolnostech. Používá se třeba u lidí s rakovinou nebo s jinou vážnou nemocí a špatně léčitelnou bolestí. U lidí s rakovinou konopí pomáhá i od nevolností po chemoterapiích. Nemůže se užívat v těhotenství, protože snižuje porodní váhu. Nebezpečné je i při kojení, látka THC přechází do mateřského mléka.
Konopí má rozhodně pevné místo ve fytoterapii. Byla by škoda odsunout ho úplně na okraj jen kvůli určitému potenciálu závislosti. Užívat konopí je nicméně komplikované, i když máme tu správnou indikaci. Někomu jsou příjemné krátkodobé účinky typu euforie, někdo chce mít vědomí čisté a bez zkreslení. U citlivějších lidí může konopí ve vysokých dávkách vyvolat halucinace.
Dlouhodobé užívání konopí rozhodně přináší nežádoucí účinky. Nejčastějšími příznaky jsou neschopnost soustředit se a plánovat a také otupělé kognitivní a další funkce mozku. Od konopí se špatně odvyká. Většinou se to neobejde bez odborné pomoci, stejně jako u těžších drog.
Kratom (Mitragyna speciosa)
Jedná se o rostlinu původem z Asie, roste v Thajsku, Malajsii nebo Japonsku. Je to taková vysoká dřevnatá rostlina, něco mezi stromem a keřem. Na kratomu vzniká psychická i fyzická závislost a taky tolerance. To znamená, že když si dám podruhé nebo potřetí stejnou dávku drogy, bude mít menší účinek. Musím proto dávky zvyšovat, a tím snadněji vzniká závislost.
Na rozdíl od konopí je u nás kratom zatím úplně legální. V některých zemích EU je zařazen mezi tvrdé drogy, jinde je nějakým způsobem regulován. U nás se teď o něm hodně mluví v souvislosti s tím, že se zvažuje novela zákona a zařazení kratomu na seznam návykových látek.
Často se používá na povzbuzení, zlepšení nálady nebo zvýšení výkonu. Kratom z nás vyjímá zbytky energie, takže se na krátkou dobu cítíme nabuzení. Je to ale podobná past jako cukr a kofein – ty nás taky povzbudí, jenže z dlouhodobého hlediska jsou pro naši energii škodlivé.
Nebudu na tuto rostlinu jenom házet špínu. V domorodých medicínách byla vždycky ceněná a existují zajímavé studie, které prokazují, že má antidepresivní účinky. Kratom se taky používá proti bolesti. Stejně jako u konopí je potřeba zvážit jeho přínosy a rizika. Já osobně beru kratom jako bylinu, kterou je potřeba užívat jen po velmi omezenou dobu, maximálně 14 dní. Potom už může vznikat závislost nebo potřeba vyšších dávek pro dosažení stejného účinku.
Je děsivé, že u nás některé e-shopy prodávají kratom ve velkém bez jakékoliv regulace. Protože kratom není uveden na seznamu návykových látek, prodejci na nebezpečí spojené s užíváním nemusí upozorňovat. Může si ho koupit kdokoliv, kdo není zasvěcen do správného použití ani nerozumí tomu, jak vznikají závislosti.
Není ojedinělé, že lidé závislí na kratomu potřebují odbornou pomoc. Bavila jsem se o tomto tématu s Ivčou Komárkovou, kterou možná znáte jako koučku z kurzů Očista na míru podle ajurvédy nebo Čáry, máry, čakry. Ivča pracuje na psychiatrické ambulanci a říkala mi, že i na malém městě mají ne jeden, ale hodně případů závislosti na kratomu. Zbavit se jí není vůbec jednouché.
Ayahuasca (Banisteriopsis caapi)
Je trochu jiná než předchozí dvě rostliny. Tato droga ovlivňuje centrální nervovou soustavu velmi silně a pojí se s ní určité nebezpečí. Je to liána, která roste v Americe a tradičně byli do její přípravy pro léčebné ceremoniály zasvěceni indiánští šamani. Připravuje se z ní nálev nebo odvar, do kterého se přidávají ještě další byliny.
Ayahuasca může přinášet zajímavé vhledy. Mnoho lidí popisuje její požití jako zkušenost, která jim změnila k lepšímu pohled na sebe i pohled na svět. Je zajímavé, že existují ojedinělé studie, které ukazují její účinky jako trvalé už po jedné dávce, například zmírněné příznaky deprese a úzkostí. Má samozřejmě i odvrácenou stránku. Hlavním problémem je, že ji lidé neumějí správně připravit.
Ayahuasca je u nás nelegální a řadí se mezi tvrdé drogy. Možná jste nedávno zaznamenali proces s mladým párem, který pořádal ceremonie s touto rostlinou a byl poměrně tvrdě odsouzen k několika letům vězení za nakládání s návykovými látkami. Případ byl pozoruhodný tím, že v něm nebyli žádní poškození lidé. Všechny výpovědi svědků byly vlastně pozitivní, pár nezpůsobil nikomu nic zlého. Zastávala se jich i spousta vědců. Nakonec to naštěstí skončilo tím, že pár dostal milost.
Tenhle případ ukazuje, že léčivé rostliny jsou v takové zvláštní šedé zóně. Na jedné straně stojí kratom, který je srovnatelně nebezpečný jako ayahuasca, a přitom volně prodejný. A na druhé straně je právě ayahuasca, která je považována za tvrdou drogu, a když s ní budete někoho léčit, můžete dostat trest jako za vraždu.
Mají být tyto rostliny legální, nelegální, nebo regulované? K tomuto tématu bych ráda řekla, že každá z nich si zaslouží úctu. Když k nim budeme přistupovat s respektem a s vědomím jejich potenciálu i nežádoucích účinků, škodlivé nebudou.
Legislativa ohledně léčivých rostlin je v naší zemi hodně nesjednocená. Při práci s jakoukoli bylinou je tedy potřeba myslet nejen na správné použití a dávkování, ale taky na to, zda je vůbec legální.
Na závěr bych Tě ráda pozvala na Týden nezávislosti, který začne už za necelé dva týdny a je úplně zdarma. Společně se v něm zbavíme závislosti třeba na sladkostech, kávě nebo všelijakých dobrůtkách, které si denně dopřáváme. Neznamená to, že bys už nadobro měla přestat jíst sladké a pít kávu. Důležité je si tato potěšení na nějakou dobu odříct a napravit tak svůj vztah k nim. Získáš tím úžasnou svobodu. Jdeš do toho? Přihlas se tady. Čím víc nás bude, tím víc motivace si navzájem předáme.