Správný čas pro sběr bylinek

27.2. 2023Karolína Romášková1025x

Přemýšlela jsi někdy nad tím, proč sbíráme různé části bylinek v různých obdobích, kdy je na kterou ten pravý čas nebo proč vlastně nekvetou všechny najednou? O základních pravidlech sběru léčivých rostlin jsem už na blogu psala. Dneska se na něj ale podíváme podrobněji. Prozradím Ti, kdy je nejlepší sbírat listy, květy, kůru nebo kořeny z hlediska obsahu účinných látek a proč to každá bylinka může mít jinak.

Proč nekvetou najednou

Z pestrobarevné nádhery květů se můžeme těšit od brzkého jara až do podzimu. Jedna rostlina odkvete a vzápětí se objeví jiná, která se ji svou krásou pokouší trumfnout. Proč ale všechny nekvetou v květnu, kdy na to mají z našeho pohledu ideální podmínky? Příroda to vymyslela chytře –⁠ souvisí to s dostupností opylovačů. Kdyby totiž vykvetlo všechno najednou, hmyz by se dostal pouze k části rostlin a ty ostatní by se neměly šanci rozmnožit. A hmyz by zase neměl po zbytek sezóny co jíst.

Takto se dostane na každého. Proto některé rostliny, jako je třeba jaterník nebo sněženky, kvetou extrémně brzy v době, kdy často ještě mrzne a takový šafrán naopak až na podzim. Tou dobou totiž mají většinu opylovačů jenom pro sebe. Nejvíce bylin ale stejně kvete v květnu, protože jim to zajistí dostatek času k dozrávání plodů a dokončení vegetačního koloběhu.

Během vegetační doby mění rostliny postupně i obsah svých účinných látek, včetně jejich umístění. U každé léčivé rostliny bychom proto měli vědět, kdy je na její sběr ten správný čas a kterou její část má aktuálně smysl sbírat.

Květy nebo celá nať?

  • U některých rostlin sbíráme pouze květy, u jiných celou nať (celou nadzemní část rostliny, která není dřevnatá).
  • V období květu se totiž často účinné látky soustředí nejen do samotného květu, ale rozprostřou se rovnoměrně i do zelených částí natě. Koncentrace silic a dalších účinných látek je tak v rostlině největší z celého roku. Dobrým příkladem takové rostliny je levandule, která má nejintenzivnější vůni a tím i nejvíce účinných silic právě v době, když kvete –⁠ a nemyslím tím jenom její květy, ale i lístky. Stejně tak třezalka nebo řebříček obsahují nejvíce účinných látek, když kvetou.
  • Rostliny, které sbíráme pro jejich účinné látky v podobě silic a esenciálních olejů bychom nikdy neměli sušit při vysoké teplotě, protože by nám z nich esenciální oleje mohly vyprchat.

Listy

  • Samotné listy sbíráme nejčastěji v období, než rostlina vykvete.
  • Někde nám květy nevadí (třeba u maliníku, borůvek či jahod) a listy můžeme sbírat, i když už rostlina kvete.
  • U mnoha rostlin, ze kterých sbíráme primárně listy, je ale kvetení na škodu –⁠ část jejich síly totiž přechází do květu a v listech už tolik účinných látek nezbyde. Typickým příkladem je medvědí česnek.
  • Některým rostlinám po vykvetení začínají listy zasychat a je tedy mnohem lepší si je nasbírat před plným květem, kdy jsou krásně šťavnaté. Tak je to například u meduňky nebo dobromysli (oregano).
  • U dalších se květy nesbírají prostě proto, že neobsahují léčivé látky –⁠ příkladem je jitrocel, který má účinné látky pouze v listech (jeho květy bychom měli vyhodit).

Plody

  • U některých rostlin sbíráme pouze plody, protože právě ony obsahují účinné látky, které potřebujeme.
  • Často ale sbíráme podle vegetačního období postupně květy i plody nebo listy i plody. Příkladem je černý bez, u kterého sbíráme květ i plod, přičemž plod je na nachlazení ještě účinnější než květy. Také z borůvky sbíráme nejdříve list a poté i plody (plody můžeme zamrazit nebo usušit –⁠ jsou výborné proti průjmu a na podporu dobrého zraku).
  • Plody nejčastěji sbíráme v plné zralosti. Pozor si musíme dát na ty nezralé (například nazelenalé plody bezu jsou jedovaté), ale i přezrálé (nepůjdou usušit).
  • V pozdním podzimu si musíme dát pozor také na přemrznutí. To sice většinou účinné látky neznehodnotí, ale plody se po něm začnou rychle kazit. Plody tedy raději sbíráme už před prvními mrazy. Platí to pro šípky, hložinky i trnky (ty po přemrznutí ztratí většinou svých tříslovin, takže jsou potom méně trpké, ale zároveň i méně účinné).

Semena

  • Sbírají se, když jsou plně zralá.
  • Rostlina si do nich ukládá budoucí život a spoustu látek, které na jaře zase využije ke klíčení.
  • Často obsahují i spoustu energie ve formě tuků, polysacharidů a škrobů, které pro nás mohou být také prospěšné.

Kořeny a kůra

  • Kořeny a kůra jsou části, kam si rostlina ukládá svou sílu na zimu.
  • Přes léto je v kořenech a v kůře účinných látek mnohem méně.
  • Sbíráme je proto v období vegetačního klidu –⁠ většinou brzy na jaře, když rostlina po zimě ještě nezačala ožívat nebo na podzim, když už se ukládá k zimnímu spánku.
  • Některé rostliny ukládají svou sílu do kůry, u většiny jde ale do kořenů (například u všech přezimujících bylinek jako je pampeliška nebo kostival). 

Při sběru nezapomeň zohlednit nadmořskou výšku oblasti, ve které chceš aktuálně sbírat –⁠ v různých částech naší země totiž bylinky kvetou a plodí v mírně odlišnou dobu. I s tím si ale díky kalendáři hravě poradíš, protože už budeš vědět, na co se v daném měsíci zaměřit.

Chtěla bys bylinky zařadit do svého každodenního života a vést svou domácnost v souladu s přírodou? Právě teď chystám Jarní bylinkovou jízdu! Letos si posvítíme na šťavnatá témata imunity, vlasů, bylinek pro děti, léčení nachlazení a sladkého spánku. Naučíš se vyrobit tinkturu, mastičku, čajové směsi a přírodní šampon, které skutečně fungují a nezkazí se! Celý program je zdarma, je ale potřeba si včas zajistit své místo zde.