Sušit nebo nesušit?

Čerstvé nebo sušené bylinky? To je oč tu běží! Hybaj do ringu, ať nám pěkně předvedete, v čem jste která lepší. Ale co to? Sušinka se nejistě krčí v koutě a vypadá to, že vítěz je předem jasný… Jak by mohla porazit tu krásnou Čerstvuli, která je ztělesněnou reklamou na zdraví a vitalitu? No uvidíme…

Diváci mají jasného favorita. Vrásčitá Sušinka, která se asi brzo rozpadne na prach moc fanoušků nepobrala. Zato Čerstvule se před nimi producíruje jako filmová hvězda hýřící úsměvy na všechny strany. A nejeden z přítomných pánů by se do ní opravdu s chutí zakousnul.

Ale co to? Nezačíná se nám hvězda turnaje nějak smršťovat? Počkejte… ona vadne a… hnědne? Není tohle dokonce plíseň? Brrr… teď už tak lákavě nevypadá. A ani nevoní. Stačila chvíle a výsledek zápasu vypadá docela jinak. 

Navíc je tu docela zima. Nějaký dobrý čaj by bodnul, ne? Z téhle ovadliny, co tu schlíple leží na zemi ho ale nikdo nechce. Ještě, že máme Sušinku… čaj si z ní uvaříš klidně i za půl roku. Je to prostě držák!

A kdo je Tvůj vítěz? U mě vyhrály obě. Každá se totiž hodí na něco jiného a krásně se doplňují. Tak si to shrňme:

Čerstvé bylinky:

• Obsahují hodně vody –⁠ jsou šťavnaté, křupavé… no prostě k nakousnutí. Najdeš v nich i nejvíc antioxidantů a dalších látek.
• Kvůli vodě ale snadno plesniví a rychle oxidují, čímž se jejich léčivé látky znehodnotí.
• Některé bylinky usušit vůbec nejdou nebo sušením ztratí většinu účinných látek i chuti. Ideální jsou jen tak na chleba, do salátu, polévky nebo do smoothie (bršlice, pažitka, bazalka, lístky koriandru, kopr, medvědí česnek, česnek podivný nebo jarní cibulka). 
• I na další ale musíme v rukavičkách. Třeba na ty s éterickými oleji. Pokud totiž při sušení přeženeme teplotu, tak se nám jejich silice a s nimi i některé účinné látky prostě vypaří (tymián, máta, meduňka, levandule nebo heřmánek). Podobně na tom jsou i rostliny s dužnatými listy (aloe a rýmovník).

Sušené bylinky: 

• Nemají vodu, a proto nám vydrží mnohem déle. Skladovat je můžeme s klidem i rok, než si zase budeme moci nasbírat čerstvé.
• Při správném zacházení si uchovají většinu svých léčivých látek.
• Některé bylinky jsou dokonce lepší usušené, sušením se totiž aktivují jejich léčivé látky. Jiné nás při konzumaci méně dráždí (čerstvá kopřiva může u citlivějších osob způsobit reakce v ústech nebo mírnou vyrážku na těle).
• Skvěle se hodí i do olejů, kde by nám čerstvé začaly plesnivět.

Jak správně sušit?

• Teplota. Potřebujeme takovou, aby rostlina uschla co nejrychleji a nezačala plesnivět a zároveň jsme v ní zachovali všechny hodnotné látky. Většinu bylinek proto sušíme do 50 stupňů. Ty, které obsahují antioxidanty (např. vitamín C a další) ale potřebují teplotu ještě nižší –⁠ ideálně kolem 40 stupňů (šípky snesou 43 stupňů).
• Stín. Většinu rostlin není vhodné sušit na přímém slunci, protože podporuje oxidaci.
• Proudění vzduchu. Ideálně sušíme volně na vzduchu na sítech, kde bylinka dobře větrá, případně na klasickém papíru. Nevhodný je pečící papír, noviny (může se z nich uvolňovat tiskařská barva) či neprodyšný plech. 
• Umělé teplo. Sušit můžeme i v sušičce na ovoce, pokud má nastavitelnou teplotu. U některých rostlin je přímo vhodné sušení urychlit, aby nezplesnivěly nebo nezoxidovaly (jitrocel). 
• Síla vrstvy. Čím více vody v bylinkách máme, tím tenčí potřebujeme jejich vrstvu, aby mohl vzduch volně proudit a nedocházelo k zapaření.

Spoustu další bylinkové inspirace najdeš i v mé facebookové skupině K prameni zdraví.

A pokud jsi nadšená či začínající bylinkářka, která chce mít o sběru léčivých rostlin přehled, určitě stáhni můj nový podrobný kalendář sběru léčivých rostlin. S ním už nikdy nebudeš tápat, kterou bylinku můžeš nasbírat právě teď! Načasování je totiž základ úspěchu a byla by věčná škoda ten správný čas propásnout. Stačí kliknout a kalendář je Tvůj.