Bylinky proti stresu

Z dobře míněných rad pro zdraví je určitě nejzáludnější: „Nesmíš se tolik stresovat”.

Nejíst sladké nebo víc sportovat, to se taky snadněji řekne, než dělá… ale pořád je aspoň jasné, co se po nás chce. Stres, ač slovo, které slýcháme snad denně, je stále něčím jakoby abstraktním. 

Jak se mám nestresovat? Copak to jsem já, kdo „se” stresuje? To šéf mě honí s termíny, to děti dělají tolik hluku, to zodpovědnost za druhé mě tíží. 

Přitom vím, že dlouhodobý stres může způsobovat onemocnění srdce, duševní poruchy i rakovinu… a rozhodně už teď oslabuje moji imunitu. Takže co s tím?

Fyziologicky jsme to opravdu my sami, kdo „se” stresuje. Stres je naše vlastní reakce na určitý podnět, třeba ujíždějící autobus nebo křik manžela. Určitě znáš lidi, které zrovna tyto věci nechávají chladnými a alarmuje je zase něco úplně jiného. To je první důležité uvědomění: každý z nás reaguje stresově na jiné podněty. Proto nám moc nepomáhají obecné rady, jak se stresu vyhnout.

Můžeš sice udělat rozhodnutí, která změní vnější okolnosti, například dát výpověď v práci nebo se přestěhovat. Ale dobrá zpráva je (a taky je to druhé důležité uvědomění!), že i kdyby zůstalo Tvé okolí zcela při starém, je ve Tvé moci přestat se stresovat. Je možné změnit reakci našeho organismu na stresový podnět tak, že nás nebude oslabovat. Pojďme se společně podívat, jak na to.

Stres sídlí v evolučně starých částech našeho mozku. Sehrál důležitou roli v přežití našich předků. To díky stresu utekli před nebezpečnými zvířaty nebo přežili v období hladu. Dnes ale toto dědictví ztratilo svůj význam. Šéf není vlk ani medvěd, před kterými by nás zachránil útěk nebo přesně mířený útok ostrým kopím. Navíc ten velký zdroj stresu nemusí být konkrétní osoba nebo záležitost. V současné společnosti jde často o nepojmenovatelný široký soubor spousty maličkostí, které na nás tlačí. Zdravý stres našich předků byl nárazový, intenzivní a rychle zase odezněl. Dnes nezažíváme přímé ohrožení života, ale naše zdraví a kondici oslabuje trvale zvýšená hladina stresových hormonů způsobená méně intenzivními, ale příliš častými stresovými podněty. 

Bohužel stresové reakce nesídlí v mozkové kůře, a tak je nemůžeme kontrolovat svojí vůlí. Právě proto pokyn „Nestresuj se” nedokážeme splnit… Přesto však je cesta, jak své reakce na stresové podněty vyladit tak, aby dlouhodobě neškodily našemu fyzickému ani duševnímu zdraví.

Vlastně těch cest je víc, pro teď ale necháme stranou meditace, otužování a další techniky.

Adaptogeny

Léčivých rostlin, které se můžou honosit tímto přízviskem není mnoho, mezi protistresovými amazonkami je ale jednoznačně řadím na první místa.

O co jde?

Adaptogeny mají tuto skvělou vlastnost: modulují reakci organismu na stresový podnět. Dám vám příklad: v práci mě dlouhodobě stresuje kolegyně, je mi vedle ní nepříjemně po těle, přemýšlím nad tím už i doma a v noci špatně spím. Když použiju adaptogen, stále se mi šikana kolegyně nelíbí, ale nejsem z toho rozhozená na celý den a spím dobře. Stresor nezmizel, ale reakce našeho těla (včetně psychiky) je zdravější. 

Jak to ta bylinka dělá?

Přestože dnes už máme mnoho vědeckých důkazů, že adaptogeny pomáhají,  tajemství jejich fungování není zatím důkladně objasněno. Většina z nich ale moduluje hladiny stresových hormonů a umožňuje obnovit plasticitu stresových reakcí. Tím fungují vlastně podobně jako zmíněné otužování, které ohromně nabudí celý organismus a vyplaví extra dávky stresových hormonů v okamžiku, kdy vlezeme do ledové vody (tady voda zastane funkci onoho medvěda nebo vlka) a poté, co se zahřejeme, vyplaví se pro změnu hormony štěstí endorfiny a stres jako by nikdy neexistoval. Adaptogeny zabraňují tomu, aby z každodenních náročných situací vznikl začarovaný kruh trvale zvýšené hladiny stresových hormonů, které tolik oslabují naši imunitu a celkové zdraví.

Které bylinky nám takto pomůžou, když studená voda není zrovna náš šálek čaje?

Tulsí – královna ajurvédských bylin

Proč se bazalka posvátná vysazuje kolem indických paláců a v městských záhonech? Možná maharádžové věděli něco o jejích mystických očistných účincích na tělo i duši. Dnes je ale i moderními výzkumnými metodami ověřeno, že ze vzduchu (a taky z vody) skutečně vychytává těžké kovy a další jedovaté látky. A očistit umí i naše tělo zevnitř, pomáhá játrům a dalším detoxikačním orgánům eliminovat nežádoucí látky z těla ven. Nás ale hlavně zajímá, že brání mnoha typickým biochemickým změnám, které v těle způsobuje stres. Já osobně na ní miluju, že zmírňuje taky následky dlouhodobého stresu z hluku. Je tak výtečná pro vysoce citlivé osoby, které musí pracovat v rušných kancelářích nebo pro maminky malých dětí. Tulsí ale jde ještě dál: má taky poměrně silný účinek proti depresi, srovnatelný s některými moderními antidepresivy. Navíc přispívá ke zlepšení paměti a schopnosti učit se. Za všechny ostatní účinky zmíním aspoň to, že je skvělá také proti únavovému syndromu a pomáhá i naší imunitě. Díky svému širokému záběru je právem oblíbená nejen v ajurvédě, ale taky mezi studentkami mé Akademie léčivých rostlin, když společně vymýšlíme přírodní léčbu na modelových případech skutečných nemocných lidí. Málokoho trápí jen jeden problém a tulsí si vždycky umí poradit s více potížemi najednou! Při nákupu tulsí je potřeba dát pozor na kvalitu byliny. Je velký rozdíl mezi hnojenými rostlinami pěstovanými v průmyslových oblastech oproti těm z ekologického zemědělství. Taky pozor na konkrétní druh, jen Ocimum sanctum je skutečná tulsí, obyčejné bazalky její účinky nemají.

Vitánie – strážkyně zdravého mozku

Její sanskrtský název Ašvaganda znamená něco jako „koňská vůně”, a já moc doporučuji k této bylince přičichnout. Myslím to hlavně v tom obrazném slova smyslu: vitánie snodárná (Withania somnifera) totiž nejen pomáhá ke zdravému spánku, jak vyplývá z jejího českého a latinského názvu, ale taky podporuje mozkové funkce, když bdíme. Takových léků moc nemáme, které ve dne povzbuzují k lepším výkonům a v noci přináší hlubší uvolnění a sladší sny. Vitánie to umí a navíc nám ještě pomáhá lépe zvládat stresující situace každodenního života. Zlepšuje taky paměť a soustředění a celkově chrání mozkové buňky proti stárnutí a degeneraci (takže ji můžeš použít pro lidi ohrožené stařeckou demencí). V ajurvédě se tradičně používá také při celkovém těžkém oslabení, protože pomáhá rekonvalescenci a zároveň není příliš stimulující. Povzbuzuje funkci štítné žlázy, což ocení mnoho lidí, ne však ti, kteří trpí její hyperfunkcí. Více o kontraindikacích léčivých rostlin se dozvíš v programu zdarma Pomáhej bylinkami účinně.

Ženšen – dárce dračí síly

Málokterá léčivá rostlina je opředena tolika mýty. Na začátek je potřeba si vyjasnit, že mluvíme o ženšenu pravém neboli korejském, latinsky Panax ginseng. Další „ženšeny”, jako třeba ženšen sibiřský (Eleuterococcus senticosus) nebo ženšen americký (Panax quinquefolius) mají jiné účinky (i když oba jsou často také řazeny mezi adaptogeny a se zvládáním stresu můžou rovněž výrazně pomoct). Koneckonců i vitánie, o které jsem už mluvila, se taky někdy nazývá tímto vznešeným jménem, konkrétně se u ní můžete setkat s označením „ajurvédský ženšen”. Český název ženšenu je všehoj, a tak není divu, že každá mocná rostlina se k tomuto zázraku přirovnává. Jaké jsou jeho skutečné účinky potvrzené moderní vědou? Vydaly by minimálně na samostatný článek, ale my se pojďme soustředit na ty, které souvisí se stresem. Ženšen totiž působí zejména proti nežádoucím účinkům mírného dlouhodobého stresu, což z něj dělá přesně tu bylinu, kterou moderní člověk tolik potřebuje. Pomůže, aby se nám nezvyšoval krevní tlak a cholesterol, k čemuž typicky u silně stresovaných lidí dochází. Posiluje přirozenou imunitu, a to nejen v boji proti infekcím, ale taky při zastavení vznikajícího rakovinného bujení. Zlepšuje paměť a schopnost učení a celkově má ochrannou funkci pro náš mozek. Ženšen je vhodnou protistresovou bylinkou zejména pro muže, kterým pomáhá udržet vitalitu a potenci až do vysokého věku.

Maka – obnova radosti ze života

Z Asie pojďme do Peru, kde je domov této fascinující „ředkvičky“. Řeřichu peruánskou (Lepidium meyenii) seženete nejčastěji pod anglickým názvem „maca” nebo počeštěným „maka” a nebo taky (zase!) „ženšen peruánský”. Maka je do souvislosti se ženšenem dávaná hlavně pro svoje účinky na podporu potence a plodnosti. Mechanismus afrodiziakálního působení maky ale není (alespoň podle našeho současného poznání) závislý na pohlavních hormonech. Funguje na úrovni nervů a to mimo jiné právě odbouráváním negativních účinků stresu. Kdo by si nepřál jako vedlejší účinek k úlevě od stresu ještě povzbuzení plodnosti a sexuální touhy? Mimo jiné pomáhá taky od nepříjemných příznaků menopauzy, je tak ideálním adaptogenem pro ženy v tomto životním období.

Meduňka, kozlík a další „naše” bylinky

V české přírodě můžeme najít bylinky, které pomáhají proti úzkostem nebo na zlepšení spánku. Žádná z nich nemá účinky přímo proti stresu, můžou ale s některým z výše zmíněných rostlinných léků vytvořit ideální kombinaci pro konkrétního člověka. Například meduňka a tulsí se můžou doplnit při stresu spojeném s úzkostí, kozlík můžeme přidat k vitánii, když stres doprovází nespavost. Třezalku zase přidej k některému z adaptogenů, když je vysoká míra stresu spojená s depresemi. 

Stres dokáže lidské zdraví vážně oslabit, ale v našich silách je mnohem víc, než tomu jen trpně přihlížet. Tak přimíchej účinné léčivé rostliny mezi svoje protistresové triky! Jak je správně nadávkovat a kombinovat, Tě naučím v říjnovém minikurzu Pomáhej bylinkami účinně, který je zdarma a můžeš se na něj přihlásit tady. Krásný podzim a žádný stres!