Kolik si toho mám vzít?

„Rozdíl mezi lékem a jedem je v dávce“. 

V tom měl jasno už Paracelsus v 16tém století. Jak ale správnou dávku určit, aby byla bezpečná a zároveň účinná, to je otázka, na kterou musíme hledat odpověď stále znovu a znovu, u každého léku, pro každého člověka individuálně. 

Zatímco u takového paralenu víme přesně, kolik účinné látky tabletka obsahuje, a můžeme tak dávku snadno odměřit, alternativní medicína často používá léčivé rostliny nebo jiné komplexní léky. Dávkování se nám tak zásadně komplikuje: často ani neznáme účinnou látku, díky které rostlina pomáhá, natož potom, kolik přesně jí obsahuje.

Může se nám tak stát, že s dobrým záměrem pomoci vaříme jen neúčinné čajíčky. Na druhé straně, spoléhat se na “přiměřeně” může být u některých rostlin dost nebezpečná (až jednorázová) záležitost. Pokud tedy nechceš zapadnout v šedi neúspěšných bylinkářek ani se netoužíš proslavit jako novodobá travička, čti dál.

Výzvy, které před nás dávkování léčivých rostlin staví:

Nevíme kolik účinné látky v rostlině je

Množství účinné látky ovlivňuje způsob, jak jí skladujeme. V plechovce nebo na světle můžou účinné látky oxidovat, v neprodyšných obalech plesnivět. V látkovém pytlíku účinné látky vydrží déle, ale jejich obsah vždy s rostoucí dobou skladování klesá. U koupené rostliny pak většinou nemáme ani informaci o době sběru.

Množství účinných látek záleží na způsobu, jakým rostlinu použijeme.

Alkoholový extrakt obsahuje jiné množství, ale i spektrum účinných látek, než čaj nebo práškovaná rostlina v kapsli. Proto je u dávkování nutné zvážit, jakou formou rostlinu užíváme.

Váha nebo objem?

Kolik mililitrů má Tvoje polévková lžíce? Při dávkování se dodnes často vychází z tradičních herbářů, které ale přisuzovaly polévkové lžíci objem 15ml. Žiju v hodně starém domě a 3 takové lžíce doma máme. Většina dnešních lžic má ale objem jen 6-7ml. To je méně, než polovina! 

U váhy máme zase jiné výzvy: většina kuchyňských vah nedokáže vážit s přesností na gram. 

Korunu této situaci nasazuje zaměňování hmotnosti a objemu. Ačkoli u vody je jeden gram přibližně jeden mililitr, u tinktury nebo oleje už to zdaleka neplatí.

Dávkování uvedené na doplňcích stravy

Rozdíl mezi lékem a doplňkem stravy je bohužel i ve spolehlivosti informace o dávkování. Na krabičkách doplňku stravy nezřídka najdeme uvedenou nižší denní dávku, než by byla potřeba k dosažení skutečného účinku. Výrobce doplňku stravy tím snižuje jednak riziko předávkování, ale hlavně náklady na vlastní léčivou látku. Aby tabletky mohl vyrobit slabší, denní dávku záměrně určí nižsí. Zároveň je na každém doplňku povinná věta “Nepřekračujte doporučené dávkování”. Informace na krabičce nám pak vlastně brání abychom si vzali dostatečnou dávku.

Další důvod, proč se dávka uvádí nižší je marketingový tah, ve kterém vám doplněk stravy má navodit pocit, že jde o dobrý kup. Výrobce rád napíše: “Stačí jedna tableta denně” a my pak upřednostníme tento přípravek před jiným, který předepisuje denně tablety 4. Nevšimneme si, že u obou přípravků obsahuje každá tableta stejné množství účinného extraktu, a zatímco druhý výrobce zachovává účinné dávkování, první dal přednost zisku. A nakonec se ještě může stát, že na přední straně krabičky je uvedené množství účinné látky v jedné dávce, například 150mg. Když ale krabičku otočíme, tak zjistíme, že uvedených 150mg není v jedné tabletě, ale za jednu dávku se považují 2 tablety po 75mg. 

Pokud si můžeme vybrat mezi lékem a doplňkem stravy, vždycky je lepší zvolit lék, u kterého je účinná dávka správně stanovená a kontrolovaná.

Dalším velkým úskalím dávkování je výzva získat správné informace.

Toto více rozvádím v samostatném článku.

Jak teda správně dávkovat?

Je důležité mít na paměti, že když máme nějakou bylinku či po domácku vyrobenou tinkturu nebo extrakt, přesné dávkování nemůžeme nikdy určit. 

Základním pravidlem je proto používání jen velmi bezpečných rostlin, u kterých nemůže docházet k předávkování. 

Terapeutické okno

Každý ví, že není možné udělat si domácí tinkturu z jedovatého náprstníku a dávkovat si ji na srdeční arytmie. Účinná látka z náprstníku se pro léčbu ppoužívá, má ale velmi úzké takzvané terapeutické okno: rozmezí dávky, která je už účinná, ale ještě není nebezpečná. Každého pacienta, který užívá lék na bázi náprstníku, je potřeba pečlivě sledovat, protože i malé předávkování může být smrtelné. 

Terapeutické okno má každá rostlina jiné. 

U silnějších rostlin je pořeba používat extrakt standardizovaný na obsah účinné látky. Ten si sice nemůžeme vyrobit doma, má ale mnohé výhody. Obsahuje přesné množství účinné látky a můžeme ho tak snadno dávkovat. Zároveň nejde o jednosložkový přípravek bez výhod komplexního rostlinného léku. Je tak skvělou volbou i tam, kde chceme mít jistotu skutečného účinku. Jako příklad si můžeme vzít třeba extrakt ostropestřce mariánského standardizovaný na účinnou látku silymarin. Výrobce může použít ostropestřec s kolísavým množstvím účinné látky v semenech, v každé výsledné tabletce ale máme tolik extraktu, že obsahuje přesné množství účinné látky silymarinu, například 150 mg. 

U bezpečných rostlin je terapeutické okno široké a proto je snadné se do něj trefit, i když nám to znesnadňují všechny uvedené výzvy. Bezpečné rostliny si tedy můžeme samy nadávkovat s klidem, že i když to třeba trochu přeženeme, tak se nic zlého nestane. 

Chceš získat sebedůvěru při práci s léčivými rostlinami? Přihlas se na můj nový workshop zdarma.

Interakce léčivých rostlin workshop